Aurélie (26): Babička mi volala ve chvíli, kdy už nebyla mezi námi. Díky tomu věřím na posmrtný život

Až vám bude někdo tvrdit, že smrtí všechno končí, nevěřte mu. Mám jeden osobní zážitek, který i mě donutil přemýšlet o životě po smrti. Kdybych to nezažila na vlastní kůži, též bych nevěřila. Teď vím, že po smrti nás čeká něco dalšího. Posmrtný hovor s mou babičkou je toho důkazem.

Mohlo by Vás zajímat:

Dáša (19): Prababička umřela dřív, než jsme se stihly poznat. Vrtalo mi to hlavou, a tak jsem uspořádala seanci

Babička si přála zemřít doma

Bydlím s přítelem v malém bytě. Můj život je obyčejný, ale spokojený. Mám milující rodinu, která stojí při sobě. Jediné, co nás všechny poslední dobou trápilo, bylo babiččino chátrající zdraví. Ono se v osmdesáti pěti letech asi není čemu divit. Ale znáte to. Někdy si přejete, aby lidé, které nejvíc milujete, nikdy neumřeli.

S babičkou to vypadalo všelijak. Chvíli byla doma, chvíli v nemocnici. Zlobilo ji srdíčko. Trpěla častými nevolnostmi a únavou. Všichni jsme byli asi trochu klidnější, když byla v nemocnici v péči lékařů. Ona si ale stále prosazovala, že chce být doma. Věděli jsme proč. Nechtěla umřít na nemocničním lůžku, ale v domě, kde žila celý svůj život.

Při poslední srdeční slabosti byla opět převezena do nemocnice. Celá rodina ji postupně navštěvovala. Já byla poslední, kdo za ní šel. Babička mě prosila, že chce hrozně jet domů. Možná tušila, že se blíží konec. Podařilo se mi s lékaři dojednat, aby byla propuštěna do domácího ošetřování.

Mohlo by Vás zajímat:

Naďa (22): Moje milovaná babička se vrátila, aby splnila starý slib. Věřím, že to nebylo poslední setkání

U babičky se střídala celá rodina

Musela jsem se zaručit, že nezůstane bez dohledu. Společně s rodinou jsme si udělali rozpis, jak se budeme u babičky střídat. Já se nabídla, že u ní budu vždycky přes noc. Bylo to sice náročné, ale jako rodina, co drží spolu, jsme to zvládli. V den, kdy u ní měla být mamka, jsem měla divný pocit. Už od rána se mi svíral žaludek.

Neuměla jsem přijít na to, s čím by to mělo být spojené. V práci byl klid, tam nic nehrozilo. S přítelem všechno klapalo, takže ani s tím jsem si to nespojovala. Napadla mě právě babička. Po práci jsem se stavila u sebe doma pro pár věcí a chtěla se vydat za ní. Trochu jsem nestíhala, a tak jsme se s maminkou domluvily, že babička zůstane hodinu sama.

Musela jsem ještě rychle poslat jeden e-mail do práce. Najednou se dostavil podivný pocit, že mi zvoní mobil. Ten byl ale ztlumený a hozený v kabelce. Nedalo mi to a šla jsem se na něj podívat. Když jsem ho vytáhla z kabelky, skutečně mi na něj někdo volal. Bylo to neznámé číslo. Ty většinou nezvedám, ale teď jsem měla pocit, že musím.

Mohlo by Vás zajímat:

Evženie (27): Babička umřela před mým narozením, přesto jsme se nakonec za zvláštních okolností setkaly

Babička mi volala v čase, kdy už nežila

„Haló?" ozvala jsem se. „Auri, to jsem já, babička," špitla do telefonu. „Ahoj, babi, já už pomalu jedu. Je všechno v pořádku?" ujistila jsem se. „Auri, já jsem ti chtěla za všechno moc poděkovat. Hlavně za to, že si zařídila, abych mohla umřít doma. Děkuji. Vždycky budeš moje holčička," dodala a ukončila hovor. Hbitě jsem vytočila babičku, ale ta telefon nebrala.

Než jsem se k babičce dostala, volala mi mamka. Nedalo jí to a k babičce se vrátila. Už ji bohužel našla na věky spící. Náš hovor podle všeho proběhl až potom, co už babička nežila. V seznamu přijatých hovorů o něm nebyl ani záznam. I když nevím a nejsem asi ani schopna pochopit, jak mi mohla po smrti volat, věřím, že na druhém břehu, kam všichni půjdeme, život pokračuje.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (26): Umírající babička mě chtěla varovat před přítelem. Zvolila k tomu zvláštní způsob

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.