Patrik (25): Babička mě nikdy neměla ráda. Důvod jsem zjistil až po letech, prý jsem zkazil mamince život

S babičkou jsem neměl jednoduchý vztah. Nikdy mě úplně nepřijala. Vždy dávala přednost mým bratrancům a sestřenicím, pro které byla schopná udělat všechno na světě. Důvod, proč mě nikdy neměla ráda, jsem pochopil až později.

Mohlo by Vás zajímat:

Dorota (28): Matka mi závidí štěstí. Myslí si, že ona by si ho zasloužila víc

Narodil jsem se neplánovaně

Moje matka otěhotněla, když jí bylo 20 let. Podle babičky mě měla vcelku brzy. A nepomohl ani fakt, že jméno mého otce nikdy neprozradila. Maminka mě vychovávala s pomocí svých rodičů. Když jsem byl malý, častokrát jsem slyšel babičku, jak jí vyčítá rozhodnutí nechat si mě.

„Mohla jsi žít úplně jiný život a mít dobrou práci, kdyby ses tehdy nevykašlala na vysokou školu. Zahodila jsi celý svůj život,“ slyšel jsem babičku říkat, když mi bylo asi deset let. Nebral jsem to příliš vážně.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (52): Dcera mi ve třetím ročníku oznámila, že je těhotná a na dítě bude sama

Babička mě nikdy nemusela

Začal jsem si ale všímat, že se ke mně chová jinak než k ostatním. Málokdy se mě zeptala, jak se mám, co dělám a jak mi to jde ve škole. Pro moje bratrance a sestřenice by se rozkrájela. Já jsem pro ni byl vzduch, pomalu jsem jí nestál ani za pohled.

Párkrát jsem se mamky ptal, proč mě babička nemusí, ale její odpověď byla vyhýbavá. „Neřekla bych, že tě nemá ráda. Jen jak tě vidí každý den, tak se k tobě chová jinak,“ vysvětlila mi. Bylo mi jasné, že je za tím jiný důvod, ale víc jsem se v tom nevrtal. Teprve později jsem pochopil, že babička lituje, že jsem se narodil. Vadí jí, že je můj otec neznámý. A myslí si, že si máma zkazila život, když se rozhodla nechat si mě. Zabolelo mě to.

Mohlo by Vás zajímat:

Erik (33): Babička mi překazila žádost o ruku, prý mám ještě počkat. Asi to zkusím i bez jejího požehnání

Už mi je jedno, co si myslí

Od nějaké chvíle jsem se přestal snažit a přijal jsem fakt, že mě moje vlastní babička nikdy nebude mít ráda. Přesto jsem se k ní snažil chovat slušně. Nedávno potřebovala odvézt na nákup, máma nemohla, a tak jsem dělal řidiče místo ní. Výraz babičky, když zjistila, že musí jet se mnou, byl k nezaplacení. „To opravdu nikdo jiný nemůže?“ řekla, když mě viděla, jak si sedám za volant.

Už dávno jsem se naučil na její nepříjemné poznámky nereagovat. Přešel jsem to mávnutím ruky. Pokud se mnou nechce jet, tak ať nepojede. Nakonec si do auta stejně nasedla, neměla na vybranou. Dřív bych udělal cokoliv, abych jí dokázal, že nejsem tak špatný. Ale teď už mi začíná být jedno, co si o mně myslí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (58): Snacha mě nemá ráda. Oznámila mi, že půjde na potrat, aby mi zkazila radost

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.