Sousedské vztahy nejsou vždy jednoduché, občas mohou být dost napjaté a zajít opravdu daleko. Patrik byl se svými sousedy velmi dlouho zadobře, teď se to ale začalo měnit.
Bydlíme s manželkou ve vesnici kousek za Brnem. Je to náš domov už pátým rokem a nemohli jsme tam být spokojenější. Užíváme si krásné přírody, a přitom to máme do města, co by kamenem dohodil.
Máme nové sousedy
Byli jsme tam opravdu šťastní do doby, než se vedle nás před nedávnem nastěhovali noví sousedé. Od té doby je to tam naprosto příšerné a za všechno může jejich nevychovaný syn. Nejde to s nimi urovnat po dobrém ani po zlém, přitom na začátku to vypadalo, že spolu budeme vycházet úplně v pohodě.
Před půl rokem, když se vedle nás stěhovali, vypadali jako velmi milý pár se šestiletým klukem, který je sice trochu živější, ale nic hrozného. Za toho půl roku ale všichni tři ukázali svou pravou tvář.
Jejich syn je pěkný raubíř
Tonda je pěkný uličník. Nejenže ničí všechno, na co přijde, ale navíc mu to prochází. Před nedávnem jsem odpoledne potřeboval odjet autem na pracovní schůzku do Brna, když jsem si všiml, jak mi Tonda patlá po kapotě nějakou barvu.
Byl jsem šílený vzteky, měl jsem zpoždění a tohle zdržení jsem opravdu nepotřeboval. Začal jsem na něj řvát, co to dělá a jak to, že ho nikdo nehlídá. Opravdu ho nikdo nehlídal, široko daleko nebyl ani jeden z jeho rodičů, proto jsem ho odvedl k nim před dveře, kde jsem musel zazvonit, aby vůbec někdo přišel. Bylo jim úplně jedno, co jejich syn dělá.
Jeho rodičům je to jedno
Doufal jsem, že mu aspoň vynadají a řeknou, že tohle se nedělá, ale oni nic. „To víte, je to ještě dítě, musíte to pochopit,“ sdělil mi jeho otec a vůbec se neomluvil za synovo chování. Poslední dobou je to čím dál horší. Před pár dny jsem ráno jel do práce a malého Tondu nenapadlo nic lepšího než mě postříkat hadicí.
Už je opravdu otravný a jeho rodiče moje výtky neberou vůbec vážně, vždycky řeknou, že je to ještě dítě a celou záležitost zametou pod koberec. Bydlení vedle nich se stalo hotovou noční můrou. Byl bych nejraději, kdyby se odstěhovali a svého nevychovaného syna vzali s sebou.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.