Pavel (35): Manželka čeká druhé dítě, ale místo radosti mám hlavu v smutku

S Monikou (32) jsem se seznámil před pěti lety. Byla to láska na první pohled, hned jsme věděli, že jsme pro sebe jako stvořeni. Během následujících dvou let jsme se vzali a narodil se nám syn Jirka.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (30): Mám vše, pro co by jiné ženy vraždily. Přesto se necítím ani trochu šťastná

Čeká nás přírůstek do rodiny

Mít rodinu je pro mě splněný sen. Jsem neskutečně vděčný, že Moniku a Jirku mám, jsou pro mě opravdu vším. Nedokážu si bez nich představit život. Nikdy bych neudělal nic, co by jim mohlo ublížit. Obzvlášť teď, když za mnou Monika přišla s radostnou zprávou.

„Jsem těhotná," oznámila mi před několika dny a dodala, že je v šestém týdnu. Nebyla z této zprávy nijak nadšená. Zrovna se po mateřské vrátila do práce a představa, že bude muset být další tři roky doma, se jí moc nelíbí. „Já už bych chtěla normálně chodit do práce, dělat něco jiného a chodit mezi lidi. Trochu se rozvíjet a dělat práci, na kterou jsem studovala. Ty víš, že mám Jirku ráda, ale mateřská pro mě byla peklo," říkala mi v slzách.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (29): Zvládla jsem skloubit mateřství s kariérou. Kolegyně mi to dávají pěkně sežrat

V práci se objevil háček

Chápal jsem ji a bylo mi to líto. „Určitě to nějak vymyslíme, nemusíš být na rodičovské celé tři roky. Možná bych si dokázal v práci domluvit zkrácený úvazek a mohl bych být část týdnu doma, zatímco ty budeš chodit do práce," navrhl jsem.

Znělo to jako dobrý plán. Všechno ale mělo jeden háček. Ještě dřív, než jsem se stihli v práci zeptat na zkrácený úvazek nebo flexibilnější pracovní dobu, šéf mi řekl nepříjemnou zprávu. „Otevíráme novou pobočku v Mexiku a potřebuje někoho, aby tam na to dohlížel. Vybrali jsme tebe. Odjel bys tam na rok," řekl mi.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (27): Přítel si splnil sen, začal jezdit pracovně do zahraničí. Nastala u mě změna a já váhám, zda mu to říct

Mám strach, co by moje odmítnutí znamenalo

Byl jsem z jeho nabídky v rozpacích. Samozřejmě, nejraději bych ji na místě odmítnul. Nemůžu svoji rodinu opustit na tak dlouhou dobu, obzvlášť teď, když je Monika těhotná. Na druhou stranu, kdybych odmítl, mám strach, že přijdu o místo. Nedávno můj kolega odmítl služební cestu kvůli podobným důvodům a během půl roku dostal padáka.

Nevím, jak se rozhodnout. Buď odjet na rok a udržet si práci, ale naštvat Moniku. Nebo nabídku odmítnout, naštvat nadřízené a hledat si novou práci, což v této době rozhodně není jednoduché.

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (36): Nová práce se změnila v noční můru. Šéf po mně chtěl něco, co jsem odmítla akceptovat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.