Pan Pavel prožívá krušné chvíle. Manželka ho vyhodila z domu poté, co si koupil nové boty. Na první pohled by se zdálo, že jeho žena reaguje nepřiměřeně. Ale co když je tak trochu v právu?
Jsem trochu rozhazovačný. Toto o mně lidé říkali, už když jsem byl malý kluk. Nestačilo mi jedno autíčko, potřeboval jsem všechny. Rodiče z téhle mojí vlastnosti šíleli. Teď vadí i mojí manželce.
Rád mám od každé věci aspoň deset kousků
Líbí se mi mít od každé věci víc kousků. Jedny džíny zkrátka nestačí. Abych byl spokojený, potřebuji jich aspoň deset. Říkám si, co kdyby se těm prvním něco stalo? A jelikož se mi jejich střih i značka líbí, koupím si jich devět do zásoby.
Takto to nemám jen s oblečením. Nakupuji do foroty vše od kosmetiky přes potraviny až po nářadí. Spousta lidí mi říká, že to hraničí s psychickou poruchou a měl bych se léčit. Já si ale odpovídám, že je to čistě moje věc, když tím nikomu neubližuji.
Manželce došla trpělivost
Jediný, kdo by si na tento můj zlozvyk mohl stěžovat, je moje manželka. Ta ale dlouho zůstávala nad věcí. Věděla, koho si bere. Nic jsem před ní nikdy netajil. Navíc máme velký dům, takže se do něj všechny mé věci vejdou. Dobře jsme na tom i s penězi.
Jednoho dne však evidentně svůj postoj přehodnotila. A to v momentě, kdy jsem si domů přinesl další páry boty. Opravdu jsem je moc chtěl, a tak jsem si je koupil. Když to viděla manželka, zhrozila se a začala mi nadávat. „Už to tak dál nesnesu. Kupuješ jen věci, které se ti hodí, ale to, že nám chybí toaletní papír, už si nevšimneš,“ obvinila mě.
Tomáš (26): Moje sestra okrádá babičku. Našim to nevadí, stejně prý brzy zemře
Zjistil jsem, že mám problém
Po dlouhé hádce mě vyhodila z domu a dala mi ultimátum. Dokud se nezačnu léčit, nevezme mě zpět. Přišlo mi to dost drsné, přece nejsem blázen!
A tak jsem začal googlit, abych jí dokázal, že moje záliba je úplně nevinná. Jenže po několika minutách strávených vyhledáváním jsem našel něco, co přesně odpovídalo mému stavu. Několik odborných článků psalo o chorobném hromadění věcí. „Je také tohle můj případ? Jsem opravdu nemocný?“ ptal jsem se sám sebe.
Manželka má asi pravdu, měl bych se jít léčit, ale neospravedlňuje to její jednání. Neměla právo mě vyhodit na ulici. Rád bych si o tom s ní znovu promluvil, ale ona odmítá. Nevím, jak jí dokázat, že se opravdu chci změnit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.