Pavel (41): Zapomněl jsem vyzvednout dítě. Partnerka pak udělala něco, co mě zdrtilo

Moje přítelkyně Lenka je o deset let mladší, když jsem jí před lety říkal, že bychom už mohli založit rodinu, tak mi odpověděla, že si ještě potřebuje užívat, ale já jsem nechtěl mít dítě pozdě. Jenže ona odmítala přestat brát antikoncepci a necítila se na to. Nakonec se nám narodila Magdalénka, když mi bylo třicet sedm. Všechno se zvládalo v pohodě a Lenka básnila o tom, že si musíme co nejdříve pořídit druhé dítě. Byl jsem rád, také se mi nechtělo čekat, až mi bude přes čtyřicet.

Jenže i když jsme se snažili, Lenka nemohla otěhotnět. Mojí mladší sestře se to povedlo necelý rok po porodu, a i když si na začátku stěžovala, že to bylo příliš brzy, jak byly děti větší, změnila názor a pochvalovala si to.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (29): Chvilka nepozornosti při vášnivém milování, na kterou hned tak nezapomenu

Chtěl jsem velkou rodinu

Uběhl rok, potom druhý a Lenka mě začala obviňovat, že to je moje vina. Zakázala mi, abych si něco dělal sám a šetřil si všechno pro ni, ale pořád se nám nedařilo. Těsně před třetími narozeninami Magdalénky konečně otěhotněla a já si oddychl. Jediné, co mě trápilo, bylo, že na mě Lenka byla zlá a říkala, že mou vinou ze mě bude starý táta a děti se za mě budou stydět. Nechtěl jsem se s ní hádat, protože jsem si byl jistý, že za její nálady mohou hormony.

V září začala Majda chodit do školky a Lence se zvětšovalo bříško. Domluvili jsme se, že nemá smysl, aby chodila na pár měsíců do práce, a tak odpočívala doma. Když si jednoho dne potřebovala zajít na kontrolu k doktorovi, poprosila mě, abych odpoledne vyzvedl Majdu ze školky. Zapsal jsem si to do telefonu a dál se věnoval práci. Jenže ten den byl strašný šrumec a já měl jeden telefonát za druhým. Valily se na mě emaily a měl jsem dvě neplánované schůzky. Když jsem byl na cestě domů, volala mi rozzuřená Lenka, kde jsem! Křičela a jenom nadávala.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (33): Přítelkyně se po porodu změnila a já jsem pro ni vzduch. Prý to mám tři roky vydržet

Vykouřilo se mi to z hlavy

Volala jí učitelka, že Majda zůstala jako poslední ve školce a nikdo nepřijel. Okamžitě jsem se otočil a jel pro ni. Nadával jsem si v autě, že jsem vůl a kvůli práci jsem zapomněl, ani upomínky jsem si nevšiml. Nikdy jsem ji nevyzvedával, takže se mi to naprosto vykouřilo z hlavy. Majda byla úplně v pohodě a učitelka také. Prý jen nevěděla, jestli se něco nestalo. Když jsme přijeli domů, Lenka zuřivě balila věci a hulákala, že tohle byla poslední kapka. Snažil jsem se jí uklidnit a omluvil se tak tisíckrát, ale nebrala to a byla to pro ni neomluvitelná chyba. Šli jsme spát a já doufal, že se to uklidní.

Když jsem druhý den přijel z práce, nikdo doma nebyl. Volal jsem jí, ale nebrala to. Psal jsem jí, jestli jsou v pořádku, ale odepsala, že teď už se můžu soustředit jen na práci, když je mi zatěžko si vzpomenout na tu nejdůležitější věc na světě. Prosil jsem, ať se vrátí, ale prý potřebuje čas. A tak ji zatím nechávám a doufám, že se umoudří a budeme se společně radovat i z druhého dítěte.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (59): Po smrti partnera jsem se ocitla bez domova. Jeho syn mě vystěhoval

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.