Pavlína má všechno, o čem kdy snila. Skvělého manžela a dvě samostatné děti, se kterými hodně cestují. Teď se ale stalo něco, s čím nepočítala. Je potřetí těhotná. A váhá, zda je dobrý nápad mít další dítě. Svěřila se manželovi a ten neskrýval radost. I když Pavlína se bojí, dítě si nechá.
Život už mi nadělil všechno, po čem jsem kdy toužila. Máme s manželem Igorem (38) dvě zdravé děti. Žijeme na vesnici v malém rodinném domě. Oba máme dobrou práci, nic nám nechybí. Děti jsou už ve věku, kdy se s nimi dá dělat úplně všechno. Starší Matyáš (8) a mladší Venda (6) jsou naši parťáci. Teď se možná všechno změní, protože jsem zjistila, že jsem znovu těhotná.
Jsme šťastná a spokojená rodina
S Igorem jsme vždycky chtěli děti. Matyáš byl vyloženě naplánovaný. S Vendou už to tak nebylo. Přišel o něco dřív, než se plánovalo, ale neznamenalo to pohromu. Nakonec se ukázalo, že je to vlastně dobře. Kluci jsou od sebe dva roky a je to ideální stav. Teď to jsou parťáci. Jezdíme s nimi na hory, v létě na vodu, zkrátka hodně cestujeme.
Matyáše často nazývám bezúdržbové dítě, protože mě už tolik nepotřebuje. Je hodně samostatný. Venda jde v jeho stopách. Jsou to moji dva pomocníci a společně tvoříme skvělý tým. Igor si čas od času oba kluky vezme a jedou třeba na dva dny pod stan. Prostě jsme šťastná a spokojená rodina.
Za nic na světe bych to neměnila. Po narození Vendy jsem Igorovi navrhla, že bych si nechala zavézt tělísko, abychom už další dítě neměli. Vybavuji si, že z toho byl trochu smutný, protože on vždycky chtěl tři děti. Mě ale ty dvě stačí. Nicméně jsem si prosadila svou a pojistila se proti dalšímu otěhotnění.
Čekám třetí dítě a mám z toho strach
Roky plynuly a já si užívala čas se svojí rodinou. Jeden rok dokonce byli kluci u mé matky na hlídání a my jeli s manželem na týden na romantickou dovolenou k moři. Všechno bylo sluncem zalité... Teď má přijít veliká změna. I přesto, že mám zavedené tělísko, jsem otěhotněla. Podle slov lékaře se mi odchlíplo od děložní stěny a neplnilo svoji funkci.
Když mi bylo pár dni špatně a opozdily se měsíčky, těhotenství mě ani nenapadlo. Měla jsem zrovna naplánovanou gynekologickou prohlídku, kde jsem se tu zprávu dozvěděla. Když mi gynekolog říkal, že čekám dítě, myslela jsem si, že to je apríl. Ovšem fazolka na ultrazvuku mě přesvědčila, že to žádný vtip není.
Doktor se mnou automaticky začal mluvit tak, jako že si dítě nechávám. Já si ale nejsem vůbec jistá. Změní se tolik věcí. Náš cestovatelský život vezme za své. Zase se budu starat o miminko, na které už asi nemám sílu. Neumím si představit, že zase několik let v noci nespím, že kojím a přebaluji. Jsem na počátku těhotenství a pořád mám čas situaci vyřešit.
Mám strach, ale dítě si necháme
Původně jsem to celé chtěla provést za zády manžela. Bylo by to to nejjednodušší řešení. Ale copak je to fér? Nakonec jsem to Igorovi řekla. Jásal radostí. „Takže nakonec se mi sen splní," objímal mě. I když na to nejsem připravená a bojím se, co bude, dítě si nechám. Igor je skvělý táta a věřím, že v tom duchu bude pokračovat.
Nepopírám, že mám strach. Mezi dětmi bude veliký věkový rozdíl a možná k sobě cestu nikdy nenajdou. A možná to také zbytečně moc řeším. Co se má stát, ať se stane. Třeba se konečně dočkám vysněné holčičky. Tak nám držte palce!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.