Pavlínin příběh je smutný. Před lety navštívila nejmenovaný zámek s děsivou minulostí. Byla v něm vězněna milenka zámeckého pána, který ji jednoho dne zabil. Od té chvíle se říkalo, že kdo ženu spatří, stane se mu neštěstí. Zahlédla ji právě Pavlína.
Tento příběh se odehrál před více než deseti lety. Bylo léto a my se rozhodli, že opět utišíme touhu navštívit nějaký hrad či zámek. Já měla pro hrady vždycky slabost. Lákalo mě to tajemné a mrazivé kouzlo, které vyzařují.
Tajemná ložnice v zámku
S manželem Alešem (45), kamarádkou Soňou a jejím mužem Lukášem jsme si pronajali menší chatu. Šlo jen o útočiště, kam vždy večer po celodenním výletu složíme hlavu. Já byla v pátém měsíci těhotenství. Vydali jsme se na místní zámek, kde nás čekala prohlídka. Od rána jsem měla zvláštní pocit. Váhu jsem mu ovšem vzhledem k těhotenství nepřikládala.
Rozlohou a krásou zámku jsem byla nesmírně nadšená. Kochala jsem se jeho bohatstvím a minulostí, která z něj byla cítit. Když se prohlídka blížila ke konci, průvodkyně nás vzala do poslední místnosti. Jednalo se o velkou ložnici, která oplývala nebývalou krásou. V ní jsem se ale najednou začala cítit v nebezpečí. Byl tu jakýsi nepříjemný chlad.
K naší skupince patřila i malá holčička s usměvavou maminkou. Potom, co dívenka vstoupila dovnitř, začala usedavě plakat. Prosila maminku, že už chce jít. Nedala se utišit, až mi jí bylo líto. Maminka s ní nakonec místnost opustila. Přes zoufalý pláč jsme slova průvodkyně neslyšeli. Sotva odešli, žena ve výkladu pokračovala.
Průvodkyně nás varovala před duchem
Navázala na pláč malé holčičky. ,,Ani se jí nedivím, že plakala. Tato místnost má v sobě zvláštní moc. Vnímaví lidé v ní vydrží jen stěží,“ poznamenala průvodkyně a převyprávěla nám krátký příběh o zámeckém pánovi, který v ložnici věznil mladičkou milenku. Strávila tu dlouhé roky, protože se pán bál, aby mu nebyla nevěrná.
Mohly k ní jen spolehlivé služebnice. Nikdo jiný. Jednoho dne pojal podezření, že mu přes všechna opatření přeci jen zahnula. V návalu zuřivosti ji zabil. Legenda vypráví, že se její tělo nikdy nenašlo. Jen se říkalo, že v místnosti zůstala její duše. Málokdo vnímavý v ní vydržel, protože ho okamžitě sevřel pocit úzkosti a strachu.
Sama průvodkyně se nám přiznala, že do ložnice nerada chodí. Že má pocit, jako by rušila někoho, kdo nechce být rušen. Svůj výklad zakončila tím, že se říká, že ona milenka v černém se dá spatřit. Záhy ale dodala, že kdo ženu uvidí, nečeká ho nic dobrého. Všem nám už před vstupem do ložnice doporučila, abychom měli oči sklopené k zemi.
Na moment jsem spatřila ženu v černém
Postupně jsme začali místnost opouštět. My šli jako poslední. Dodnes nevím proč, ale na prahu jsem se z nějakého důvodu otočila. Pohled do pokoje mi zmrazil úsměv na rtech. U okna jsem zahlédla siluetu dívky v černém. Zjevení trvalo sotva pár vteřin. Zámek jsem opouštěla s velmi smíšenými pocity. Úzkosti jsem se nemohla ten den zbavit. Ještě teď mi stékají slzy po tváři.
Třetí den naší pohodové dovolené jsem potratila. Moje jinak bezproblémové těhotenství bylo rázem ukončeno. Detaily si nechám raději pro sebe, protože na to dodnes nerada vzpomínám. Aleš mi sice nevěří, že to má spojitost s uvězněnou milenkou, ale my se Soňou víme svoje. Dlouho jsem se z toho oklepávala. Láska k zámkům a hradům mi zůstala. Jen už jsem mnohem obezřetnější, do kterého z nich půjdu. Věřím, že kdybych se tehdy neotočila, naše dcera má dnes sourozence.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.