Petr má manželku Simonu a spolu mají dvě malé holčičky. Jenže začal svůj stres odbourávat s milenkou, která se dozvěděla, ze Simona hledá paní na hlídání, a tak neváhala a zavolala jí.
Svoji manželku Simonu miluji, ale od té doby, co se nám narodila dvojčata, naše dvě krásné holčičky, tak jsem rezignoval na nějaké manželské hrátky. Simona na to neměla energii a já ji po pár měsících přestal přemlouvat.
Chtěl jsem to vydržet
Cítil jsem se blbě, když jsem se doprošoval, a tak jsem se raději věnoval práci. Jenže po pár měsících stresu v práci a života bez sexu jsem potkal Veroniku.
Veronika byla neustále dobře naladěna, dlouho jí netrvalo, když mi začala nadbíhat a já jí podlehl. Nebylo mi z toho dobře, ale bral jsem to jen jako fyzické odbourání přetlaku. Když jsem přišel domu, přepadly mě výčitky a říkal jsem si, že to bylo poprvé a naposledy. Simona ale měla oči jen pro naše dcery a já Veronice opět neodolal.
Říkal jsem jí všechno
Naše setkání byla častější, až došlo i na víkendové pobyty. Veronice jsem se svěřoval se vším, myslel jsem, že když jí budu o všem říkat, pochopí, že nemám zájem se rozvést. Jen jsem byl unavený, že máme s manželkou takové období. Nakonec ze mě vypadlo, že se to brzy změní, protože Simona hledá paní na hlídání, aby alespoň tři dny v týdnu mohla dělat něco jiného. Známá ji poprosila, aby jí pomáhala s účetnictvím a ona souhlasila.
Za pár dnů jsem přišel domů a Simona se usmívala: "Konečně jsem někoho našla. Jedna paní se přijde zítra podívat" a povídala, jak má radost, že alespoň na chvíli bude dělat něco jiného. Druhý den říkala, že si rozuměly a hned od pondělí nastoupí. „Bude to jen od sedmi do desíti, ale i tak mi to pomůže, protože už si doma připadám zblblá.“
Nečekal jsem to
Ve středu ráno mě probudila pusa. Jak jsem otevřel oči, zděsil jsem se. Nade mnou se skláněla Veronika a měla záchvat smíchu. „To koukáš, co?“ Přišel jsem si jak blázen a jímala mě hrůza, kdy přijde Simona do ložnice. Ale ona mě uklidnila, že o tom ví, protože ji sama najala. „Ty jsi ta paní na hlídání?!“ vykřikl jsem.
Bylo to šílené. „Je to jen do desíti, domluvila jsem se v práci, že budu chodit později“ a šla zkontrolovat dvojčata. „Když budeš chodit později, můžeme si užívat i ráno“ a snažila se mě svést. Nechtěl jsem, doma byly holky, ale když mi ukázala, že si spolu hrají a těch pár minutek to vydrží, neudržel jsem se. Byl to adrenalin a svým způsobem mě to vzrušovalo.
Veronika si ale začíná dělat čím dál tím větší nároky. Jednou jsem našel její kalhotky pod polštářem, občas něco prohodí i před dvojčaty a já se děsím toho, kdy tomu porozumí. Někdy se na mě vrhne, sotva za sebou Simona zabouchne dveře, jako kdyby chtěla, aby nás přistihla. Už se mi nelíbí, že je u nás, ale Simona je nadšená a nevyhodí ji. Bojím se, že Veronika mě chce zničit a jak nebude po jejím, tak to prozradí.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.