Petra (48): Když jsem usedla na obětní kámen, stalo se něco, co mě k smrti vyděsilo

Víkendy většinou trávíme s rodinou na výletech. Nedávno jsme vyrazili do Českého ráje na Smrkovec. Jsem asi jediná, kdo si z výletu odnesl otřesný zážitek v podobě vidiny z minulosti. Usedla jsem na obětní kámen, kde se mi vybavil tragický moment z mého minulého života.

Mohlo by Vás zajímat:

Slávka (38): Můj minulý život ovlivňuje ten současný. Až kartářka mi řekla, jak z toho ven

Našli jsme obětní kámen

Český ráj je území, které nabízí nespočet přírodních a historických památek. My se rozhodli, že se vydáme na Smrkovec. Jeli jsme já s manželem, naše děti, plus moji rodiče a sestra. Během cesty si někdo všiml, že jdeme kolem odbočky. „Když půjdeme tudy, dojdeme k nějakému obětnímu kameni," pronesl manžel.

Všichni souhlasili, a tak jsme se vydali odkloněnou cestou. Šlo o mírné stoupaní, ale i tak to mé rodiče zmohlo. Když jsme došli ke kameni, děti si na něj hned chtěly sednout. Jako první šel Matěj (11) a jásal, jak je to pohodlné. Kámen vypadá jako něco mezi miskou a křeslem. Je zvláštní, nikdy před tím jsem nic takového neviděla.

Jako další šel na řadu Martin (10). Seděl na kameni a dělal si srandu, že je to lepší než křeslo, které máme doma. Manželovi to nedalo a když bylo na kameni volno, taktéž si do něj zasedl. Co by to bylo za vzpomínku, kdybych každému z nich neudělala fotku, jak sedí na tak zvláštním kameni. Kupodivu i moje máti na kámen usedla. Pak už zbýval jen táta, sestra a já.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (38): Nechápala jsem, proč mě švagrová nesnáší. Nikdy by mě nenapadlo, že se známe z minulých životů

Viděla jsem kus svého minulého života

Už když jsem se kamene dotkla, vstoupil do mě strach. Byl takový neznámý, nikdy jsem nic podobného necítila. Najednou jsem měla vnitřní pocit, že bych to neměla dělat. Nicméně zbytek rodiny mě vybízel, abych se posadila také, že mi udělají fotku.

Velmi opatrně jsem usedla do kamene, opřela hlavu a zavřela oči. Během vteřiny mnou projel pocit, že umřu. Někdo mi držel pevně svázané ruce. Cítila jsem, jak mi po nohách stéká moje vlastní krev. Ztratila jsem pocit přítomnosti. Hlasy své rodiny jsem téměř nevnímala. Nemohla jsem hýbat rukama, do kterých mi někdo řezal.

Intuitivně jsem otevřela pusu, abych zakřičela o pomoc. Nešlo to. Měla jsem v ní nějaký kus látky či roubík. Byla jsem součástí hrůzného rituálu, kdy já byla tím, koho mučí. Nemám zdání, jak dlouho to celé trvalo. Vše přestalo, až když mě manžel z kamene vytáhnul a položil na zem. Poplácal mě po tvářích a já slyšela jeho hlas.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (68): Roubenka v lesích změnila mou sestru k nepoznání. Bojím se, co ještě přijde

V minulém životě jsem zemřela na tom kameni

„Zlato, jsi v pořádku?" hladil mě. „Řekni něco," vybídla mě mamka. „Co se stalo?" zeptala jsem se. „To nám řekni ty. Byla jsi v nějakém transu. Celá ses zmítala, jako kdyby tě někdo mučil," vysvětloval manžel. „Chci odsud pryč," požádala jsem. Cítila jsem se velmi slabá, takže mě manžel musel podpírat.

V noci se mi o tom zdálo. Když jsem zážitek vypověděla své kamarádce, která se zajímá o esoteriku, měla jasné vysvětlení. „Zjevně si tam v minulém životě zemřela," řekla mi. Musím říct, že to bylo víc než děsivé. Raději po ničem nepátrám. Jen si dávám pozor, jaká místa navštěvuji.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Emílie (26): Řečem o bábě, která straší v lese, jsem se smála. Dokud jsem na ni nenarazila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.