Snem téměř každé mladé rodiny je vlastní bydlení. I paní Ilona byla s manželem domluvená, že se po svatbě odstěhují od jeho rodičů a vybudují si vlastní hnízdečko lásky. Jenže její choť najednou změnil názor.
Paní Ilona se cítí podvedená a ráda by, aby se manžel držel původního plánu. Co jí radí zkušená psychoterapeutka Sylvie Samsonová?
Dotaz z poradny: Manželovi se nechce od rodičů. Jak ho přimět, aby změnil názor?
Dobrý den, před půl rokem jsem se vdala a už před svatbou jsme se s manželem dohodli, že se odstěhujeme z jeho rodného domu, kde doposud bydlíme s tchánem a tchyní. Bohužel plánovaný pronájem nám nevyšel a teď to vypadá, že se manželovi vlastně nikam ani nechce. Každou šanci na bydlení odmítne, najde na ní něco, co mu vadí. Skoro jako by mu mamahotel plně vyhovoval. U mužových rodičů máme pro sebe jen jeden relativně malý pokoj, takže jeho matka pere, vaří, a já se tak nemohu starat o domácnost podle svých představ. Dodám, že s tchyní vycházím docela dobře. Co byste mi radila?
Odpovídá psychoterapeutka Sylvie Samsonová: Krásný den i vám! Proč váš manžel tolik stojí o to zůstat v rodném hnízdě? Je to jen pohodlnost, nebo za tím může být i něco jiného, například finanční stránka? S manželem doporučuji aktivně na toto téma komunikovat, což znamená vyhnout se výčitkám, srovnáváním se s někým atd. Snažte se opravdu najít ten nejjemnější a nejmilejší tón, sedněte si manželovi na klín, přitulte se a řekněte mu, že byste byla ráda, kdybyste měli více soukromí, že jeho rodiče jsou super a že je máte ráda, ale přece jen byste mu třeba někdy chtěla připravit a naservírovat večeři nahá a to tady úplně nejde… A takových věcí, co byste mohli, je samozřejmě víc. A taky, že byste se o něj ráda starala jako jeho manželka se vším všudy. Buďte tím „krkem“ a manžela nechte být „hlavou“, ať je to on, kdo přijde s nápadem, že si najdete vlastní byt. Vím, zní to jako klišé, ale fakt to funguje.
Dotaz z poradny: Manžel začíná odkládat i založení rodiny. Co s tím?
Ještě bych se chtěla zeptat. Kromě potíží se změnou bydlení mám pocit, že i další věci, na kterých jsme se domluvili, jsou po svatbě najednou jinak. Zkoušela jsem s manželem probírat třeba otázku dětí, které jsme chtěli prakticky hned. Teď je prý najednou moře času. Vůbec nevím, co si o tom myslet. Brali jsme se po dvouletém vztahu, přičemž jsme rok spolu bydleli.
Odpovídá psychoterapeutka Sylvie Samsonová: Myslím, že vše se vyladí tím, jak spolu začnete trošku jinak komunikovat. Sama nejlépe víte, jak to u vás teď vypadá, zda se komunikace stáčí k výčitkám a prosbám (pojď bydlet jinam, pojď budeme mít děti), nebo je o vás dvou. Babička mi říkala jednu krásnou větu, kterou jsem dlouho nechápala, ale věřím, že jste chytřejší než já a pochopíte ji dříve: Aby mohla žena pohnout horou (myšleno mužem), musí nejprve natáhnout lano, vystavět mnoho záchytných bodů a pak se hora sama otočí. Muži všeobecně nesnášejí „příkazy“ a „rady“, rozhodně doporučuji být „ženou“ a nechat ho být „mužem“.
Sylvie Samsonová se více než dvanáct let věnuje práci s dětmi, zejména těmi, které mají některou ze specifických poruch učení. Posledních osm let je navíc ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Více o ní naleznete na jejím webu www.sylviesamsonova.cz a www.eshop.sylviesamsonova.cz.