Pandemie koronaviru, se kterou jsme se vypořádávali uplynulé dva roky, zanechala na některých z nás psychické následky. Najdou se lidé, kteří se raději straní společnosti, než aby covid či jinou podobně obávanou nemoc chytili. Co si v takovém případě počít, radí koučka Sylvie Mobagi.
Se strachem z nemoci bojuje i Martina. Od té doby, co začala pandemie, si začala všímat, že se pořád víc bojí, že onemocní. Nejenom covidem, ale jakoukoliv jinou chorobou. "Nechce se mi kvůli tomu hlavně v chřipkové sezoně chodit do míst, kde je víc lidí, na společenská setkání ani do MHD," poukazuje Martina.
"Pořád mám utkvělou představu, že něco chytnu. I dnes, kdy už ho většina lidí odložila, nosím do obchodu respirátor a pravidelně si dezinfikuji ruce," poukazuje zralá žena. Její manžel soudí, že její chování není normální, protože Martina se věčně pozoruje a odmítá s ním chodit mezi lidi nebo na návštěvy k rodině, aby něco nechytla. "Mohu se stávající situací něco udělat sama, nebo je třeba vyhledat odborníka?" ptá se Martina.
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Bát se onemocnění je důvod „zástupný“, záleží, čeho se opravdu bojíte. Co je „to“, z čeho máte strach. Bojíte se bolesti či nějakého konkrétního následku? To jsou věci, které takto na dálku dokážu jen těžko rozklíčovat. To, že by se lidé báli, že se nachladí, se neděje, protože nastydnutí jsme někdy všichni. Jde opravdu o to, z čeho přesně ten strach máte.
Upřímně, tím, že nosíte respirátor, si moc nepomáháte. Pokud si ho tedy neměníte každé dvě hodiny, jak je doporučeno v návodu, protože respirátor se z vašeho dechu „naplní“ bakteriemi a opakovaným používáním si oslabujete imunitu. V daném případě vnímám, že by bylo vhodné se opravdu potkat s nějakým psychologem či terapeutem, abyste společně rozklíčovali, co je ta konkrétní věc, které se bojíte a která vás tolik ochromuje v běžném životě.
Musí být velmi náročné a nepříjemné stále myslet na to, abyste někde něco nechytla, umyla si ruce. Pak se člověk bojí jít na veřejnou toaletu v obchoďáku… Musí být velmi nekomfortní žít v takovém strachu. Bohužel v posledních dvou letech nejde o ojedinělý případ, nebojte, určitě nejste sama. Komunikace médií v posledních dvou letech byla opravdu velmi tristní a mnoha lidem způsobila tyto strachy. Nebojte se říci si o pomoc, máte právo na šťastný život, na to, abyste se ráda setkávala s přáteli, zašla si na kávu s manželem, užila si krásy přírody a všeho, co život nabízí. Je skvělé, že jste udělala první krok a napsala, udělejte i ten další k tomu, ať je váš život zase v rovnováze a vy si ho můžete užívat plnými doušky.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.