Míváte občas pocit, že váš život je jedna velká nuda, šeď a kolotoč všedních dnů? A vlastně si připadáte i docela nešťastní? Psychoterapeutka Sylvie Samsonová vysvětluje, proč se takové věci dějí. Současně nabízí jednoduché řešení, jak si znovu navodit pocity štěstí.
V poradně není neobvyklé, že klienti přijdou se zadáním, že nejsou šťastní, že jejich život najednou dostal „jiný“ směr, mají pocit, že jsou v jednom kolotoči – práce, rodina, děti. A nějak se jim vytratila svoboda, zážitky, smích ze života.
Všichni, kteří moje články čtete, tak víte, že ráda cituji svoji babičku, nejinak to bude dnes. Moje babička vždycky říkala, že „stokrát nic umoří i vola“. Jasně, že ve dvaceti jsem nechápala o čem, že to mluví. Ale se čtyřicítkou na krku si troufám tvrdit, že už určitou představu mám.
Princip neokoukaného
Vše, co nás potká v životě nového má vždy v sobě vždy punc neokoukanosti, slib „tajemna“, slib „lepších zítřků“, slib „naplnění tužeb“… Přemýšleli jste nad tím, jaké cíle jste si dávali ve dvaceti? Nevím jak vy, ale já žádné. Věděla jsem, že chci mít určitě děti, protože děti miluji. Ale tím bych seznam cílů z té doby určitě ukončila, věděla jsem, že chci práci, ale nevěděla jsem, co přesně by mě bavilo, jsem živel, takže když přijde na věc, já ráda i vytírám, vařím, uklízím, organizuji, hrabu se v papírech, obchoduji…
V daném věku pro mě bylo nepředstavitelné se rozhodnout, co vlastně chci. Nikdo z okolí mi neřekl, že je fajn se na chvíli zastavit a uspořádat si myšlenky, co bych opravdu chtěla, co by mě opravdu bavilo a naplňovalo, v čem bych viděla tu seberealizaci, tedy pocit uspokojení z práce. S koníčky to bylo zrovna tak, dělala jsem všechno a zároveň nic, vyzkoušela jsem spoustu věcí, což je prima.
Potřeba cílů
Jestli jsem se něčemu naučila ve svém životě a mám možnost to vidět a ověřovat denně na svých klientech, tak je to určitě to, že potřebujeme mít v životě cíle. Ne jeden, dva, tři. Potřebujeme vědět, co chceme dosáhnout, co je naše poslání. Pokud cíle nemáme, tak je dost častý scénář podobný tomu mému, který jsem vám výše popsala. Věděla jsem, že chci mít děti, děti jsem si pořídila a co dál? V den narození mého syna mě určitě zaplavil do té doby neznámý pocit „mateřské bezmezné lásky“, můj život se naplnil, pro danou chvíli, ale co dál, tento pocit vám nevydrží navěky. Jasně že stále miluji svého syna, a jsem stále šťastná, že ho mám, už mu bude brzy dvacet, potřebovala jsem v životě další cíle, ke kterým je potřeba směřovat.
Abyste byli šťastní, je dobré mít stále nové a nové a další a další cíle. Tím, že jeden cíl naplníte, sami vidíte, že nedosáhnete doživotního štěstí v celé šíři. My lidé jsme stavěni tak, že dokážeme pojmout a vytvářet nekonečné množství štěstí, proto se stále o něj snažíme, usilujeme o něj.
Péče o vztah
V zamilovanosti a vztazích je to to samé. Na začátku vztahu si vzpomeňte, jak vše bylo „růžové“, neexistovaly překážky, potíže, stresy… Avšak pocity zamilovanosti, a tedy okamžitého štěstí se utlumovaly a je potřeba opět přidávat nové a nové podněty štěstí. Ve vztahu to tedy znamená, že je nezbytné o něj pečovat. I do vztahu patří nové podněty a cíle, protože jinak do něj pustíme šeď a nudu, což je nejrychlejší cesta k nevěrám a konci vztahu.
Co říci závěrem? Mějte na mysli, že nikdo z okolí vás neudělá šťastné. Štěstí vychází z nás, abychom byli šťastní ve vztahu, v práci, s přáteli… je potřeba nejdřív nalézt štěstí v sobě. O tom, jak štěstí v sobě nalézt jsem dala aspoň jednu zásadní radu výše – tvořte si svoje cíle, stačí malé, rychle dosažitelné, ale ať je jich hodně. O dalších krocích si povíme zase v některém z příštích článků.
Psychoterapeutka Sylvie Samsonová se dvanáct let specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.
Se Sylvií připravujeme poradnu o tom, co vás trápí. Veškeré dotazy i starosti pište na redakce@lifee.cz.