Prokop (55): Žena si myslela, že mi šplouchá na maják. Potom ale i ona uviděla ducha starého psa

Před lety jsme si s manželkou pořídili domeček na kraji města. Majitel už byl velmi starý pán, který se rozhodl dožít v domově důchodců. Požádal mě, jestli bych nechal v domě dožít jeho stařičkého psa Kevina. Vzhledem k tomu, že pes byl hodný a přátelský, přání jsem se rozhodl splnit. Zvláštní je, že s námi zůstal i po své smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (26): Noc v lese byla skutečně magická. Asi mi nikdo neuvěří, co všechno jsem viděla

Starali jsme se o starého psa

Původní majitel našeho domečku byl skutečně velmi starý pán. Podle data narození z kupní smlouvy mu bylo skoro devadesát let. K prodeji domu se rozhodl právě z důvodu vysokého věku. Měl na nás jednu prosbu. Přál si, abychom u sebe nechali dožít jeho starého psa Kevina. Nemohl jsem mu říct ne. Pes byl vychovaný a velmi přátelský.

Většinu času trávil venku a nám nebyl na obtíž. Pánovi jsem slíbil, že bude o psa dobře postaráno. Velmi rychle jsme zaregistrovali, že Kevin štěká každé ráno kolem čtvrté hodiny. Dlouho jsem luštil, na co přesně štěká. A bylo to na souseda, který jako první opouštěl ráno vesnici na kole.

Musím říct, že mi ten pes přirostl k srdci. Velmi dobře se snášel s tím naším. Jako kdyby se znali roky. Kevin zemřel dva roky od koupi domu. Na přání majitele jsme ho pohřbili na zahradě. Vyrobil jsem mu menší náhrobní kámen s vytesanou kostí.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (19): V noci jsem ukradla svíčku z dětského hrobu. Velmi rychle jsem zjistila, jaká to byla chyba

Psa jsem slyšel štěkat i po jeho smrti

Pár týdnů po jeho smrti jsem zase v noci zaslechl povědomý štěkot. Uprostřed noci jsem se vzbudil. „To je Kevin?" drknul jsem do spící ženy. Ta mi celá rozespalá připomenula, že Kevin už nežije. Zmateně jsem si lehl a chtěl znovu spát. Jenže kvůli štěkotu psa to nešlo. Vzal jsem si župan a šel se podívat ven.

A skutečně. Na dvoře jsem viděl siluetu psího těla. Štěkot vycházel z místa, kde Kevin pravidelně sedával. Zůstal jsem vyjeveně stát. Kevin se podíval mým směrem a zaštěkal. Na nic jsem se nezmohl. Šel jsem si raději lehnout s tím, že se mi to asi zdálo. Jenže když se to se železnou pravidelností opakovalo každou noc, došlo mi, že Kevin je pořád s námi.

Zkontaktoval jsem původního majitele a svůj zážitek mu povyprávěl. Stařičký pán mi řekl: „Není se čemu divit. Kevin v tom domě žil skoro devatenáct let. Je jasné, že ho jen tak neopustí." A já tomu uvěřil. Jen moje žena byla na pochybách, jestli mi nešplouchá na maják. Mé příhodě odmítala věřit.

Mohlo by Vás zajímat:

Artur (18): Stal jsem se médiem a viděl něco neuvěřitelného. Teď už vím, že duchové existují

Po smrti majitele domu potkáváme i jeho ducha

Jednu noc se ale přesvědčila sama. Nemohla spát a byla zrovna chvíle před čtvrtou hodinou ranní. I ona zaslechla psí štěkot, a tak jsme šli společně před dům. Když viděla psa na verandě, nestačila se divit. „Měl jsi pravdu. Ten pes je tady,“ špitla a pevně mě chytla za ruku. „Pán říkal, že se nemáme čeho bát," uklidnil jsem ji a dál jsme pozorovali Kevina.

O několik let později zemřel i původní majitel domu. Občas máme s ženou pocit, že slyšíme i jeho. To, jak chodí po domě, nebo otvírá okna. I když jsme neměli žádný vztah, chodí za námi. Víme to! Cítíme ho. Ani jeho se však nebojíme. Byl to hodný člověk, stejně jako jeho pes. Hřeje mě u srdce, že jsou zase spolu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (21): Kamarádčin autistický syn mi pomohl rozluštit záhadu ducha na chalupě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.