Radana (28): Od té doby, co sousedku opustil manžel, bojím se vyjít z bytu. Pronásleduje mě na každém kroku

Sousedku Kateřinu (38) jsem měla ještě do nedávna ráda. Zdálo se mi, že je vždycky nad věcí a ráda jsem si s ní povídala. Co ji ale opustil manžel, můj názor na ni se změnil. Neví, kdy je čas od nás odejít. Neustále se nám vnucuje. Nejsem ten typ člověka, co umí říkat ne, ale asi se to budu muset naučit.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (33): Sousedé jsou neuvěřitelně hluční. Přes den řvou na zahradě děti, večer u flašky hulákají dospělí

Na sousedy jsme měli štěstí

V panelovém bytě žijeme s přítelem čtyři roky. Nejvíce jsem se bála, že nebudeme mít štěstí na sousedy. Někdo asi moje prosby o hodné sousedy vyslyšel a my jsme byli od začátku nadmíru spokojení. Našimi nejbližším sousedy byli Kačka a Zdirad. I když jsou o deset let starší, než my s Tiborem (28), měli jsme hodně společného.

Všichni jsme nadšenci do squashe. Když to vyšlo najevo, hned jsme si jeli užít pořádný souboj. Stalo se z toho pevné pravidlo a každou sobotu ráno jsme vyráželi na kurt. Jiné aktivity jsme ale nepodnikali. Chlapi si občas skočili pod barák na pivo, já si s Kačkou někdy zašla na sousedský pokec, ale to bylo vše. Musím říct, že mi to vyhovovalo.

Udržovali jsme si jistý odstup, ale přitom jsme byli blízcí sousedé. Možná jsme mohly být i kamarádky, kdyby to Kateřina nepohnojila. Před rokem ji manžel opustil. Byla jsem první, komu se přišla vyplakat na rameno. „Chápeš to? On se chce po patnácti letech rozvádět. To nezvládnu," vzlykala.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (34): Až sousedka zjistí, co místo úklidu dělám u ní doma s jejím synem, bude po mně

Sousedku opustil manžel a ona se na nás upnula

Příliš jsem o jejich vztahu nevěděla a ani mě to moc nezajímalo. Nejsem ten typ, co by musel poslouchat problémy druhých. Kateřina mi ale povyprávěla všechno od A do Z. Jak už ji jednou povedl, ale ona mu odpustila. Prozradila, že se roky snaží o dítě, ale nejde jim to. A to je právě ten důvod, proč ji manžel opouští.

Blbě se mi na to reagovalo, a tak jsem říkala to, co chtěla slyšet - že je Zdirad zmetek. Druhý den mi zaťukala na dveře, že má dva lístky do divadla, kam měli jít spolu. Nechtěla, aby propadly, a tak mě pozvala. Nadšená jsem nebyla, ale v její situaci nebylo možné říct ne. A tím se spustil kolotoč častých návštěv.

Klidně u nás zazvoní v devět hodin večer, že jí je smutno a jestli může dál. Vždycky si slibuji, že řeknu ne, ale když ji vidím, nedokážu to. Tibor raději vyklidí pole a já jsem s ní sama. Pořád dokola poslouchám to samé. Jak jí to mohl udělat, proč ji opustil a co bude dělat. Já se ji snažím posunout dál, ale jako kdyby to nevnímala.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (25): Sousedka mě pořád pronásleduje, v porodnici i na dětském hřišti

Musím jí říct, aby nás nechala být

Sotva vyjdu z bytu, mám ji v patách. Jde se mnou nakoupit i cvičit. Už se ani neptá, jestli se může přidat. Prostě se přidá. Je mi jasné, že čeká za dveřmi jen na to, kdy vyjdu a přilepí se na mě. Nedávno jsme se chtěli s Tiborem jít koupat. Potichu jsme se plížili z bytu, aby nás nezmerčila. Jaký šok jsme zažili, když čekala u auta.

„Kam jedeme?" zeptala se suverénně.  A bylo po romantice. Jeli jsme až do Konětop a měli s sebou ocásek. Tibor mě požádal, abych tuto nepříjemnou situaci vyřešila. I já to chci. Jen nevím jak. Jak se někomu říká, aby nás nechal být a měl svůj vlastní život? Musím to vyřešit, jinak budu na Vánoce prostírat pro tři.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucka (29): Kamarádky se kojení na veřejnosti nebojí. Já s tím stále bojuji, jednou jsem se dokonce rozbrečela

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.