Radkova manželka Simona si po mateřské dovolené dlouho nemohla najít zaměstnání. A tak jí dohodil místo u sebe v kanceláři. Jako její nadřízený ale pomalu zjišťuje veškeré nevýhody, které z toho vyplývají. A doufá, že si Simona brzy najde jinou práci.
Simona (38) si po mateřské dovolené dlouho nemohla sehnat práci. Napadlo mě dočasné řešení. Nastoupila ke mně do marketingového týmu. Ukázalo se, že to nebude fungovat.
S manželkou jsem od rána od večera
Simona byla nešťastná, ani po měsících posílání životopisů se jí nedařilo sehnat vhodné zaměstnání. Po letech na mateřské už potřebovala vlastní příjem. A hlavně dostat se mezi lidi. U nás v práci zrovna končila jedna z asistentek a tak jsem Simoně navrhl, ať nastoupí k nám.
Připadalo nám divné vidět se celý den v práci. Navíc bych byl její nadřízený a nebylo jisté, jak se na to budou dívat kolegové. Pojali jsme to tedy jako dočasné řešení. Simonu jsem představil na poradě, někteří kolegové už ji znali z různých akcí.
Začali jsme spolu jezdit do kanceláře se zpožděním, musel jsem totiž nekonečně dlouho čekat v předsíni, až se moje manželka vypraví. Rád jsem chodil do práce s předstihem, kdežto Simona ráno nikdy nestíhala. Brzy jsme začali jezdit každý zvlášť. A to jsem ještě stihl odvézt dceru do školky a být v práci hodinu před Simonou. To byl ale vlastně ten nejmenší problém.
Prý nejsem v práci moc oblíbený
Zanedlouho jsem zjistil, že Simona chodí na oběd s kolegyněmi. A aby je pobavila, vypráví pikantnosti z domova. Zřejmě se jim chtěla zavděčit a nepůsobit jako protekční ženuška. V práci automaticky hrála roli mojí podřízené. Kromě momentů, kdy mi nosila vodu, abych doplnil tekutiny. Doma pak se mnou rozebírala, co by bylo potřeba v kanceláři změnit.
Na jednu stranu bylo zajímavé dozvědět se něco, co jsem jako šéf neměl šanci normálně zjistit. Možná bych ale raději zůstal v nevědomosti. Když jsem například zjistil, že nejsem až tak oblíbený, jak jsem si myslel, rozhodilo mě to.
Během měsíční porady jsme se dostali s kolegy do ostřejší diskuze a Simona se přidala. Začala mi oponovat a já pomalu ztrácel trpělivost. Coby podřízenou jsem ji neměl v oblibě. Večer se pak jako mávnutím kouzelného proutku měla stát milovanou manželkou. Jenže moje rozčarování přetrvávalo i doma.
Kvůli práci máme doma krizi
Musel jsem si s ní o tom promluvit. Tak jsem jednou večer, když už jsme leželi v posteli, otevřel to, co mě pálilo nejvíc. „Zlato, pracuješ u mě měsíc a už mi tam mluvíš do zaběhnutých procesů. Přitom tomu ani nemůžeš po tak krátké době rozumět. Shazuješ moji autoritu a asi chápeš, že děláš zlo i mezi mezi námi dvěma,“ spustil jsem připravenou řeč.
„Jsi hrozný šéf, ale neboj se, zítra mám pohovor jinde. Tohle dočasné řešení pro nás není ideální,“ pravila naštvaně Simona a otočila se na druhý bok. Doufám, že brzy nastoupí někam jinam. Coby kolegové nejsme na jedné vlně a kvůli práci se už i doma schyluje ke krizi.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.