Radimovi přišel balíček a jeho žena byla zvědavá, co v něm je. Když ho otevřel, nestačil se divit. Uvnitř byl parfém s tajemným vzkazem. Jak se ale ukázalo, všechno to zosnovala jeho manželka. Jaký měla důvod?
Nemohu říct, že bychom měli se ženou idylické manželství. Minimálně poslední rok to mezi námi trochu skřípalo, ale jinak se mi zdálo, že to není tak zlé. Byl jsem v podstatě spokojený.
Přišel mi parfém s tajemným vzkazem
Eliška se, až na občasné hádky, tvářila, že je v pohodě, ale očividně jí něco scházelo, jinak by neudělala to, co udělala. Jednoho dne mi totiž dorazil balíček. Neměl jsem ani svátek, ani narozeniny a rozhodně jsem si nic neobjednával.
„Co ti přišlo?“ zvědavě se ptala a já to začal rozbalovat. Když na mě vykoukl parfém, myslel jsem, že to je nějaká chyba. „Počkej, je tu i lísteček,“ hrábla do krabice Eliška a vytáhla bílou kartičku. „Díky za Tvůj úsměv, jsi božský,“ stálo tam.
Manželka mi nevěřila, že nemám milenku
„No to si děláš legraci! Která coura ti to poslala?!“ začala na mě křičet a já lapal po dechu. Snažil jsem se jí vysvětlit, že se s nikým nescházím a v mém okolí není žádná žena, která by o mě měla zájem. Eliška se ale nedala přesvědčit.
„To ti tak věřím. Žádnou milenku ti tolerovat nebudu. Odcházím! Můžeš tady žít s ní!“ Práskla dveřmi od ložnice a začala si balit věci. Přišel jsem si jako ve špatném snu. Přísahal jsem jí dokonce na svou smrt, že opravdu nikoho nemám. „To povídej rozvodovému právníkovi,“ vyjekla z plných plic.
Bokovku měla ona, ne já
Chtěl jsem jí zabránit v odchodu a rozumně jí vše vysvětlit, takže jsem zamkl dům a klíče schoval. Ona tam skákala jako pominutá a nebyla k zastavení. Přesto jsem ji chytil a silou ji držel. „Stala se chyba, přece nezahodíš tolik let. Vysvětlí se to, ale opravdu nikoho nemám!“ snažil jsem se ji zklidnit.
Když vtom vykřikla: „Ale já jo! Tak už mě nech jít!“ A rozbrečela se. V momentě jsem ji pustil, takovou odpověď jsem nečekal ani v nejmenším. Nakonec jsem se dozvěděl, že parfém samozřejmě objednala ona a vzkaz tam přidala jako záminku, aby mě opustila kvůli údajné milence.
Zklamala mě na celé čáře, mlčky jsem vzal klíče a odemkl jí. „Mohla jsi být fér a nehrát takové divadlo. Já bych tě nikdy nepodvedl. Tak běž,“ řekl jsem, otevřel dveře a ona zmizela. Po dvou měsících mi volala a snažila se mě získat zpátky. Prý přišla k rozumu, ale to já také. Nechci ji už ani za nic, ne kvůli milenci, ale kvůli tomu, že se snažila udělat toho špatného ze mě.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.