Radčin přítel Jirka měl největší hrůzu z toho, že bude plešatý. V jeho rodině to tak měl každý muž. Roky používal různá séra na podporu růstu vlasů. Ani to mu nepomohlo a před rokem oplešatěl. On to tak ale nenechal a pořídil si paruku. Radka je z toho na větvi, protože mu vůbec nesluší.
U partnera se v rodině dědí jedna věc. Všichni muži přišli o vlasy ještě před třicítkou. Jirka (31) dlouho věřil, že jemu se to vyhne. Nakonec i on zůstal bez jediného vlasu na hlavě. Odmítl se s tím smířit, a tak to vyřešil po svém. Koupil si paruku, ve které vypadá směšně.
Přítel se bál plešatění
Každý máme vítr z něčeho jiného. Můj přítel Jirka z plešatosti. V jeho rodině každý muž přišel o porost na hlavě ještě před třicítkou. Potkalo to jeho pradědu, dědu i otce. Byla vysoká pravděpodobnost, že to nemine ani jeho. Oproti svým příbuzným měl jednu výhodu. Dnešní trh nabízí různá séra na podporu růstu vlasů.
Jirka se proto v pětadvaceti letech rozhodl, že si pojistí budoucnost svých vlasů. Utrácel tisíce za masáže hlavy, séra a různé procedury. Ty mu měly zajistit lví hřívu. Jeho otec se mu smál a tvrdil, že genetice se poručit nedá. Jirka však věřil, že dělá všechno pro to, aby nebyl plešatý.
Já si uměla představit, že je Jirka bez vlasů. Je to svalnatý chlap, kterému by zcela jistě holá hlava slušela. On o tom nechtěl ani slyšet. Své vlasy považuje za přednost a nedá na ně dopustit. Snažila jsem se ho v péči o ně podpořit. Když jsem někde viděla nějaké zázračné ampule, hned jsem mu je kupovala.
Odmítl se smířit s holou hlavou
Před rokem ale začal vyšilovat. I když nemá vlasy dlouhé, má je husté. Každé ráno si je poctivě češe a masíruje pokožku. Jenže v umyvadle byly najednou větší chomáče vlasů než obvykle. „Už je to tady," ječel hystericky. Běžela jsem se podívat. A skutečně, zdálo se, že obávané plešatění se ozvalo.
Během několika měsíců se Jiřímu začaly dělat lysiny. V jeho případě nešly ani skrýt. Byl z toho vážně na dně. „Tak to prostě celé ohol a máš to," radila jsem mu. „Ohol? Ty ses asi zbláznila," vyváděl. Neřešilo se nic jiného, jen jeho vlasy. On si dokonce namlouval, že určitě jde o nějakou hormonální změnu a vlasy zase dorostou.
Když mu blížící se pleš potvrdila i kadeřnice, propadl depresi. „Já to takhle nenechám. Nechci být plešatej," zoufal si. Zatajil mi, že si chce pořídit paruku. Mělo to být překvapení, které mu ale nevyšlo.
Pořídil si nepadnoucí paruku
Jednoho dne se zjevil ve dveřích s nepadnoucí parukou na hlavě. „Co to má jako bejt?" nezakrývala jsem zděšení. „Moje nové vlasy. Dobrý, co?" natřásal se před zrcadlem. „Myslíš?" pronesla jsem nejistě. „Mě se to líbí. Jsem nadšenej," dodal a já se v duchu musela smát. Vypadá totiž hrozně! Vůbec mu nepadne, vypadá tak o deset let starší.
Kdo jsem, abych mu kazila radost, že? Vzhledem k tomu, jak moc pro něj dobrá vizáž znamená, musím mlčet. Má to na hlavě už měsíc a já si pořád nezvykla. Kdyby mi řekl, co má v plánu, šla bych s ním a mohli jsme vybrat paruku společně. Přijde mi to celé vtipné, protože to o nás o ženách se říká, že se jen těžko smiřujeme se stárnutím. Můj přítel Jirka je ale horší než kdejaká žena ve středním věku. Tak snad si to na zvyknu a nebudu se ho každé ráno lekat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.