Radka se snaží vychovávat děti vědomě, bez fyzických trestů a zakládá si na zdravém jídle. Její matka tvrdí, že plácnutí nikomu neuškodí a čokoláda už vůbec ne. Radka to nehodlá máti tolerovat, i kdyby měla vídat vnoučata jen minimálně.
Moje máma ke mně nikdy neměla respekt, a tak se člověk nemůže divit, když ho nemá ani nyní, kdy jsem sama matkou. Nad mými výchovnými metodami a názory jen ledabyle mávne rukou a cpe moje děti sladkostmi, nebo jim dává „na zadek“. Asi se bude divit, až děti na hlídání zkrátka nedostane.
Máme jiné názory na výchovu a ani jedna neustoupí
Máma je stará škola a já se s ní o jejích výchovných metodách nemíním dohadovat. Sama tvrdí, že nás občas s bráchou, když bylo potřeba, „ztřískala“ a vůbec nám to prý neuškodilo. Mám na to jiný názor, ale nemá smysl jí nic vyčítat. Dělala, co mohla, respektuji ji, jako rodiče.
Ona by za to ale podle mého názoru měla respektovat mě, i já jsem teď rodič. Proto nechápu, jak si může dovolit jednat podle svého uvážení, přestože ji opakovaně žádám, aby to nedělala. Tak například u nás doma děti nemlátíme. Dodnes totiž trnu hrůzou, když něco rozliji. Jsem zvyklá, že má následovat křik nebo pohlavek, případně bolestivé švihnutí přes prsty.
Moje děti toto nezažily, a když se dozvím, že se babička během hlídání neudržela a „flákla“ je, neskutečně zuřím. Dětem vysvětluji, že se babička neumí ovládnout a bitím nic nevyřešíme. Nejednou jsem viděla máti, jak bouchla mého syna za neuposlechnutí přes zadek a hned jsem jí vynadala.
„To se tu mám s ním vybavovat a vysvětlovat mu, že mi nesmí běhat po kuchyni, když vařím? Ta vaše dnešní tolerance je k uzoufání, to ti povím,“ hartusila a hned poté dovolila dětem koukat na pohádky, a ještě jim nabízela sušenky. Moc dobře ví, že jim peču zdravé sušenky sama a snažím se, aby kupované sladkosti jedly jen výjimečně.
Moje matka si užívá, když může děti krmit sladkostmi
Tuhle jsem vyzvedávala děti u mámy a dcera měla pusu celou od čokolády. Máma se už ve dveřích smála, že mi je prý zase rozmazluje. Jenomže podle mě nejde o rozmazlování jako takové, chce jen zpochybnit moje pravidla.
„Mami, sama by ses měla zamyslet nad kily navíc a neučit děti být závislé na cukru,“ neudržela jsem se už a ona se samo sebou urazila. Zásadně mě neposlouchá ani při nákupu dárků. Máme malý byt a nepotřebujeme dětský pokoj narvaný plastovými nesmysly. Přesto každé Vánoce dostávají děti asi dvacet dárků.
Tuhle se máti po jednom sháněla a já ji upozornila, že máme polovinu věcí nevybalených na půdě. Málem ji trefil šlak. Chtěla jsem, aby už konečně pochopila, že bude muset hrát podle mých pravidel. „Mami, pod stromeček i k narozeninám máme dohodu. Ne víc než pět dárků. Mám od tebe na půdě zásobu na deset let dopředu. Možná něco daruji charitě, když to pořád nechceš pochopit,“ uhodila jsem na ni.
Dcera nespí, protože jí máma pustila strašidelnou pohádku
Posledním hřebíčkem do rakve bylo hlídání, kdy máma nechala děti koukat na úplně nevhodnou pohádku. Moje dcera je dost citlivá a celý týden poté se budila s pláčem. Máma věděla, že chci děti držet co nejdéle od násilných dětských filmů. Sama je znám nejlépe, a když je vyděsí i pohádka z knížky, chci jim dát víc času na drsnější filmy.
S manželem už jsme byli naštvaní a já udělala nepříjemný krok pro nás pro všechny. Odmítla jsem na čas dávat děti mámě na hlídání. Budeme se jen vzájemně navštěvovat, dokud jsou děti malé. Jedině tak můžu mít nad vším kontrolu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.