Radka měla se svým bratrem vždycky dobrý vztah. Problémy nastaly až ve chvíli, kdy děda daroval Radce větší část majetku než Davidovi. Ten to nerozdýchal a neštěstí bylo na světě.
S mým bratrem Davidem jsme vždycky měli dobré vztahy. Jsme jen dva roky od sebe, takže jsme si mnoha životními obdobími procházeli společně. Pařili jsme spolu, kryli svoje noční příchody a poskytovali si útěchu při nešťastných láskách.
Děda mi daroval chatu, o kterou jsem se starala
Děda měl vždy hodně peněz, byty, pole a chatu. S Davidem jsme to nijak nevnímali, dokud každému z nás nedal po jednom bytě. Ty byly skoro stejné, akorát ten Davidův měl navíc balkón. Mě to nijak netrápilo, trávila jsem většinu času venku a kuřačka jsem nebyla.
Pak ale děda přišel s tím, že rodinnou chatu, na kterou jezdím každý víkend, mi daruje. "Radunko, kdo jiný. Znáš to tam, opravuješ to tam, dáváš do toho peníze. Já už tam nebyl tři roky," vysvětloval mi svou úvahu. "No, to by měl David radost, neblázni," smála jsem se. "Nechci, aby se to prodalo. Vím, že se o to postaráš," vysvětlil mi.
Nakonec na mě chatu opravdu přepsal a pár týdnů nato zemřel. Nikomu jsem to neřekla, zjistilo se to až ve chvíli, kdy se řešilo dědictví. Davida to tak rozčílilo, že to chtěl hnát k soudu. "Dokážu, že to neudělal dobrovolně!" rozčiloval se.
Bratr mě kvůli tomu zatratil
David by chatu ale býval stejně nezdědil, děda měl tři děti a ty by dostaly přednost. Ty navíc neřekly ani slovo, naopak byly rády, že na chatu mohou stále jezdit a rodinný majetek se neprodá. Několikrát jsem se pokoušela s Davidem mluvit. "Určitě ti nastrkal tisíce do kapsy, viď? Bůh ví, kolik jsi toho z něj ještě dostala," řekl mi při dalším rozhovoru. "Davide, a dost! Osočovat mě z něčeho takového je od tebe pěkně sprostý! Oba jsme dostali byt. Děda dal každému tolik, kolik uznal za vhodné," bránila jsem se.
Argumenty ale nepomáhaly. Později za mnou přestal jezdit na návštěvy, neukázal se ani na Vánoce. Za celý rok jsme si nezavolali. Blízký vztah z dětství zničila jedna darovaná chata. Věc, se kterou to děda myslel dobře, aby zůstala v rodině. Vždy mě napadne, že jestli to tam nahoře vidí, musí námi být neuvěřitelně zklamaný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.