Renata (59): Vedu dva zcela rozdílné životy. Zatímco v práci jsem šťastná, doma trpím

Do současné práce jsem nastoupila před deseti lety. Je to malá firmička s pár zaměstnanci. Už při pohovoru se mi tam moc líbilo. Všichni se mi zdáli tak strašně milí! Celou dobu jsem se modlila, aby mě přijali, jinou práci bych snad ani nechtěla.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (45): Manžel spí se sekretářkou. Otřepaný románek, myslela jsem si. Na jejich vztahu je ale něco bizarního

Získala jsem místo snů

Evidentně jsem na ně také udělala dobrý dojem, protože jsem místo dostala. Kolektiv je u nás naprosto skvělý, především si rozumím s jedním kolegou. Nastoupil asi o dva roky později než já, ale jsme v podobném věku a přijde mi, jako bychom byli spřízněné duše.

Není to tak, že bych se do něj zamilovala, to v žádném případě. Na lásku už jsem moc stará, ale moc si rozumíme jako kamarádi. Máme stejný smysl pro humor, zajímají nás podobné věci a celkově jsme naladěni na stejnou notu.

Mohlo by Vás zajímat:

Šarlota (29): Mám fajn kolegu, který mi vyznal lásku. Měla bych být nadšená, ale nedokážu to

Začalo mi to skřípat doma

V době, kdy se mi v práci začalo tak dařit, se doma všechno pokazilo. S manželem Otou (59) žijeme přes třicet let, vychovali jsme dvě děti, ale už to není jako dřív. Myslím si, že za to může odchod dětí z domu. Manžel to velmi těžce nesl, ale místo toho, aby si našel nějaký koníček, uzavřel se do sebe.

Jediné, co dělá, je, že chodí do práce, ze které přijde, otevře si pivo a zalehne k televizi. Tolik se nepodobá muži, kterého jsem si vzala. Častokrát jsem to zkoušela změnit, ale všechny moje snahy přišly vniveč. Nějaký čas jsem třeba manžela lákala ven. „Nepůjdeš se mnou na procházku?“ ptala jsem se ho. Nebo jsem se ho snažila vytáhnout do společnosti. „Kamarádi nás dnes pozvali na bowling. Pojď, uvidíš, že si to moc užiješ,“ zkoušela jsem. Na všechno mi ale odpověděl jednoznačné ne.

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (35): Netušila jsem, jaké máme s manželem problémy. Dokud jsme si nepořídili psa

S kolegou si rozumím víc než s manželem

Po nějaké době jsem svoji snahu vzdala a nad manželem zlomila hůl. Když je to takový paličák, nemá smysl ho měnit. Z domova se stalo místo, kam se chodím jenom vyspat, a každá chvíle, kterou tam musím strávit, je pro mě utrpením.

Naše manželství se změnilo v peklo, už spolu vůbec nemluvíme, proto je pro mě požehnáním chodit do práce a potkávat tam lidi, kteří mají zájem se se mnou bavit. Můj kolega o mém trápení ví a vždycky říká: „Buď ráda, že máš aspoň tu práci a hlavně mě. Vždyť víš, že za mnou můžeš kdykoliv s čímkoliv přijít a já ti pomůžu.“ Jsem za něj tak moc vděčná! Vůbec nevím, co bych si bez něj počala.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (58): Mám strach o rodiče. Musela jsem jim doma nainstalovat kamery

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.