René byl rád, když se jeho žena konečně po letech našla. Jóga a svět kolem ní se pro ni stal natolik důležitým, že se začala chovat velmi alternativně. V těhotenství odmítala chodit na vyšetření a hodlala rodit doma. To by René možná ještě skousl. Ovšem to, s čím přišla naposledy, už je nad jeho síly.
Katku (34) jsem poznal jako mladou holku, která se stále nemohla najít. Vždy se k něčemu upnula, ale dlouho u toho nevydržela. Pak objevila jógu.
Uchvátila ji jóga
Katka vždycky žila sportem. Dělala cvičitelku zumby a aerobiku. Jednoho dne si jako klientka zašla na lekci jógy. Natolik ji uchvátila, že se jí začala věnovat. Jezdila na různé semináře a začala postupně cvičit všechny série ashtanga jógy. Během poměrně krátké doby bylo vidět, jak jí to prospívá. Vzdala se původních hodnot a zaměřila se čistě na duchovní svět.
Zaplatila si několik učitelských kurzů a vnitřně rostla. Po dvou letech, kdy už si byla sama sebou jistá, se stala lektorkou. Byla natolik úspěšná, že si dokázala otevřít i menší studio. Souběžně s tím tomu přizpůsobila i stravu. Nejprve jen okrajově, než zjistila, že jí vyhovuje veganství. Pro mě to byl šok, já jsem něco takového odmítal.
Představa, že si nedám kus masa, mě děsila. Když viděla, že mám na talíři steak, pronesla: „Jak to můžeš jíst?“ Tím jsem se nenechal odradit. Ona se živila jen tím, co je pro vegana typické.
I těhotenství brala po svém
Tehdy jsme se podle mě měli rozejít. Jenže osud tomu chtěl jinak. Katka mi oznámila, že je těhotná. Děti jsem si vždycky přál, takže jsem na rozvod zapomněl. Těšil jsem se. Moje radost mi ale nevydržela dlouho. Katka se rozhodla jít alternativní cestou i nadále. Nechtěla zbytečně chodit na všechna vyšetření. Poprvé tak vyrazila k lékaři až ve čtvrtém měsíci.
Hned jsem se zeptal: „Už víš, co to bude?“ „Já to vědět nechci, není to pro mě důležité,“ řekla, jako by to bylo jen její dítě. „A jak nakoupíme výbavičku?“ vyzvídal jsem. „Necháme to osudu. Až se dítě narodí, tak se přizpůsobíme,“ zaskočila mě. Neměl jsem z toho dobrý pocit.
Na další velký ultrazvuk jsem chtěl jít také. Nadšená z toho nebyla. Požádala mě, abych nevyzvídal, co to bude. Já jsem spoléhal na to, že to poznám, což se nestalo, protože miminko nebylo dobře natočené. Když jsme odcházeli, řekl jsem, že si ještě odskočím. Místo toho jsem běžel do ordinace. Rázně jsem zaťukal. „Pane doktore, prosím vás, co se nám narodí? Musím to vědět,“ naléhal jsem.
Chci zpátky starou Katku
„Bude to kluk,“ řekl vesele. „Ženě neříkejte, že jsem se ptal,“ poprosil jsem ho ještě a odešel jsem. Za rohem jsem narazil na Katku. „To jsi mě vážně nemohl respektovat? Všechno jsi zkazil,“ štěkala na mě. „Ty jsi zase nerespektovala mě. Já to vědět chci a teď už to vím. Bude to kluk!“ řekl jsem vítězoslavně. Katka se rozbrečela a utekla.
Najednou mi začalo vadit to, že všechno nechává osudu. K lékaři šla zase až v osmém měsíci. Rozhodla se, že bude rodit doma. Můj názor ji nezajímá. Pro ni je důležité to, že si myslí totéž, co jogíni. Uzavřela se do jejich komunity natolik, že začínám pochybovat o tom, jestli chci v takovém vztahu zůstávat. Navíc chce, aby i naše dítě bylo vegan. Myslím, že už to vážně přehání. Raději bych tu starou nerozhodnou Katku.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.