Vánoce mají být svátky klidu a pohody. O tom si Richard ale nechává jen zdát. Jeho manželka Jaroslava stresuje s Vánoci už od října. Museli mýt okna a uklidit celý dům. Jaroslava chce mít všechno dokonalé a přichystané s velkým předstihem.
I když mám Vánoce rád, manželka Jaroslava (34) mi je poslední tři roky značně znepříjemňuje. Každým rokem začne s tím předvánočním stresem dřív, než je nutné. Všechno chce mít ťip ťop a je kolem toho zbytečný humbuk.
Manželka mě s Vánoci akorát stresuje
Loni začala vyšilovat zhruba na začátku listopadu. Jeden večer na mě vytáhla dlouhý seznam úkolů a povinností, které musíme do Vánoc stihnout. Nemá smysl, abych vám to zde vypisoval celé. Bylo potřeba umýt všech 12 oken v domě, vytřídit skříně a vyřadit staré a nepotřebné oblečení, které každý rok darujeme charitě. Upéct deset druhů cukroví a umýt obě auta.
Co mě baví ze všeho nejméně, tak to je kuchyně. Tu chce mít vždycky jako ze žurnálu. To znamená, že se vyndá nádobí z poliček a všechno se musí utřít mokrým hadrem. Máme poměrně velikou kuchyň, takže to zabere klidně i půlku soboty.
Mezi těmi všemi úkoly se musí jezdit za vánočními dárky. Takže tři víkendy po sobě obrážíme obchodní centra a s jazykem na vestě kupujeme, co vidíme. Nic z toho, co jsem uvedl, ve mně nevzbuzuje ducha Vánoc.
Vánoce připravujeme od října
Už v polovině roku říkám ženě: „Pojď, začneme kupovat dárky už teď, ať toho pak není hodně." Ale to ne! To jí přijde zase moc brzy a stejně ještě není od dětí napsaný seznam pro Ježíška. Přitom si myslím, že by se to dalo udělat. Minimálně pro starší členy rodiny bychom Vánoce mohli řešit už během roku. Podle Jaroslavy je to ale blbý nápad.
Takže jsem se letos dočkal toho stejného. Jen s tím rozdílem, že začala vyšilovat o několik týdnů dřív. A to už v říjnu. První vánoční výzdoba, kterou v krámě zahlédla, v ní spustila stres. „Už musíme začít uklízet na Vánoce," řekla nervózně. „V říjnu uklízet na Vánoce? Vždyť to nevydrží," řekl jsem a hodil to za hlavu. Ona se však nenechal odbýt.
Musel jsem třídit oblečení a ona nade mnou stála a odškrtávala hotové úkoly. Další říjnový víkend jsme museli mýt okna, prát záclony a vyšperkovat celý dům. Usoudila, že jsme začali o dost dříve, a tak vymyslela další stupidní nápady, které mi přicházející Vánoce akorát tak hnusí.
Já bych to udělal úplně jinak
Už jezdíme po dárcích a pomalu pečeme cukroví. Nejhorší na tom je, že jsem na to sám. Naše děti kvitují, že už se chystáme na Vánoce. Dělají všechno, co jim maminka řekne, a ještě za to děkují. Jsem jediný, koho obtěžuje řešit Vánoce dva měsíce dopředu. Neříká se náhodou, že jsou Vánoce svátky klidu a pohody? Já ke stromečku usednu unavený, vystresovaný a otrávený.
Pokud bude Jaroslava v tomto duchu pokračovat, je možné, že se za pár let budeme na Vánoce chystat už v srpnu. Kdyby záleželo na mě, najmu si na konci listopadu firmu, která mi uklidí celý dům a já budu mít klid. To by mi ale neprošlo, protože Jaroslava si podle všeho ten stres užívá. Tak snad aspoň Štědrý den proběhne v klidu a pohodě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.