Silva (37): Děti mi letos na Vánoce udělaly čáru přes rozpočet. Bojím se, že to neustojím

Jsem dva roky rozvedená. Bývalý manžel nebyl mužem pro mě. Za dobu našeho vztahu jsem na svět přivedla dvě děti - Lauru (9) a Samuela (10). Od rozvodu u nás funguje střídavá péče. Loni na Vánoce byly děti u exmanžela, letos mají být se mnou. Nastal ale problém, se kterým jsem nepočítala.

Mohlo by Vás zajímat:

Vratislav (28): Přítelkyně mi řekla, ať si jdu na Vánoce, kam chci. Raději je stráví s počítačem

Exmanžel nikdy neuměl projevovat city

Vždycky jsem se považovala za dobrou mámu. Pro děti jsem dělala, co jsem jim na očích viděla. Lumír (40) byl oproti mně ten přísný rodič, který pořád něco zakazoval. Dokud jsme byli manželé, děti tíhly spíše ke mně. To u mě hledaly útěchu a pochopení. To já je chlácholila, když byly smutné. Lumír se vždycky tvářil, že se ho jejich trápení netýká.

Na druhé straně není špatným otcem. Děti se vždy snažil k něčemu vést. Shodovali jsme se na tom, že chceme, aby byly vychované, uměly pozdravit a poděkovat. Lumír už na ně někdy dokonce zkoušel, jestli znají hodnotu peněz. Jen s těmi city a jejich projevováním měl vždycky problém. Možná i proto nám manželství nevyšlo.

Ještě než jsme se rozvedli, s někým se stýkal. Nakonec se Sandrou žije dodnes. Jejich milenecký vztah nabral na obrátkách a jsou jako dvě hrdličky. Nebylo to pro mě zrovna snadné, ale žádné peklo jsem mu nedělala. Rozvod proběhl celkem klidně. Byla nám nařízená střídavá péče, kterou zvládáme dobře.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (29): Když jsem se rozváděla, nedošla mi jedna věc. Čekají mě tak ty nejsmutnější Vánoce

Loňské Vánoce byly děti u exmanžela

Každý týden si děti střídáme. Ze začátku jsem si na to těžko zvykala, teď už umím volné dny využít po svém. Jediné, co mě mrzelo, byl fakt, že loni na Vánoce byly děti u Lumíra. Už ani nevím, jak to vzniklo. Myslím, že mě moc přemlouval, že by je chtěl. Říkal něco o pocitu viny.

Se slzami v očích jsem mu je 23. prosince předala a jela si pro ně až sedmadvacátého. Ty dny bez nich byly prázdné. Na nějakou štědrovečerní večeři jsem se vybodla. Stromeček jsem narychlo zdobila v den, kdy se měly děti vrátit. Dárky si rozbalovaly tři dny po Štědrém večeru. Musím říct, že to byly moje nejhorší Vánoce. První bez dětí, bez manžela.

Nikomu jsem to neřekla, ale toho 24. prosince jsem se pořádně opila. Kocovinu jsem měla ještě dva dny. Nějak to na mě tehdy padlo. Když smutek pominul, došlo mi, že letos je budu mít na Vánoce já. Jenže už během roku se věci začaly měnit. Kolikrát chtěly být děti u Lumíra i mimo smluvené dny. ,,Dnes máte, děti, být u mě. Já se na vás těšila,“ žadonila jsem.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (41): Už druhé Vánoce nemáme peníze na dárky. Naše děti se cítí ochuzené

Letos jsem měla děti mít já, ony to ale chtějí jinak

Obě vyprávěly, jak se táta změnil. ,,On už je jiný, mami. Pořád s námi někam chodí. Zajímá se o nás,“ vylily si srdíčko. ,,Mně táta dokonce začal chodit na zápasy. Je to ten nejlepší táta na světě,“ rozplýval se Samuel. I já měla pocit, když jsem se s Lumírem potkala, že je jiný.

Když mi letos děti oznámily, že by chtěly strávit Vánoce zase u otce, rozbrečela jsem se. ,,Ne. Já vám to nedovolím. Máte být u mě a taky u mě budete, i kdyby trakaře padaly. Je vám to jasné?“ nakázala jsem jim. Jenže teď jsem sama na vážkách, jestli to má smysl, aby byly u mě, když nechtějí. Co je správně, to vážně netuším. Jen nechci strávit další Vánoce bez nich.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vlaďka (40): Manželovi rodiče si kupují naše děti sladkostmi. Dost nám to komplikuje život

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.