Práce může být velkým zabijákem vztahu, pokud si oba partneři jasně nevymezí hranice, kdy končí práce a začíná zábava a rodinný život. Podobné problémy řeší pan Richard. Přijde mu, že jeho manželka upřednostňuje práci před ním.
S Ivetou (44) jsme se brali před patnácti lety. Byli jsme oba ještě velmi mladí, začínali jsme po studiích chodit do práce a stále jsme ještě netušili, co přesně od života čekat. Rok po svatbě se nám narodil první syn Matěj, jeho brácha Tomáš na sebe nenechal dlouho čekat a narodil se ještě v tom samém roce.
Náročná mateřská dovolená
Ivetu jsem obdivoval celou tu dobu, co byla na mateřské dovolené. Oba kluky zvládala bravurně. V době, kdy Matěj začínal chodit, Tomáš potřeboval celodenní péči. Bylo to velmi náročné období a já jsem často unavenou a rozmrzelou Ivetu chlácholil, že to tak nebude na věky.
A samozřejmě nebylo. Když šli kluci do školky, Iveta se mohla vrátit do práce. Bylo vidět, že v zaměstnání ji to baví. Domů chodila usměvavá a já jsem byl konečně rád, jak nám to krásně šlape. Klukům se taky nepřestala věnovat, vždy pro ni byli na prvním místě.
Nabídli jí povýšení
Ve stejné firmě pracuje doteď, je tam opravdu šťastná. Říká mi, že vidí, že její práce má opravdu smysl, a proto se tam těší každý den. Její píle si všimli i nadřízení. Postupně získávala náročnější a odpovědnější práci, až před rokem a půl dostala nabídku vést celý tým.
Když mi to přišla říct, byla nejšťastnější ženou pod sluncem. Byl jsem opravdu nadšený, věděl jsem, že ji nová pracovní pozice potěší, a především to bude brát jako výzvu. A výzva to opravdu byla. Iveta trávila v práci stále víc času. Vstávala brzo a vracela se pozdě večer. Někdy si brala práci i domů.
Na kluky si najde čas vždycky
Povýšení ale způsobilo, že na mě měla stále méně času. Všechen čas, který trávila doma, se snažila věnovat klukům. Vozila je na tréninky, stále se ptala, jak se mají. Nechtěla se cítit odříznutá od rodičovství. Mě ale nechala na holičkách, spousta domácích prací přešla na mě, protože na ně Iveta neměla čas.
Když se jí ptám, jestli někam nevyrazíme, odmítneme s výmluvou, že je z práce unavená. Nedávno mi svoji nepřítomnost chtěla nahradit dárkem. Večer ke mně přišla se slovy: „Něco jsem ti koupila. Pojď se mnou do garáže. Vím, že je to chabá náhrada za všechny dny, co jsem tě odmítla...“ V garáži stálo nové kolo. Měsíc na to jsem od ní dostal chytré hodinky. Iveta si mě normálně začala kupovat dárky. Já ale nechci dárky, já chci zpět svoji milovanou ženu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.