Romanovi maminka celý život vštěpovala myšlenku, že na názoru druhých lidí nezáleží. Teď se tím ale neřídí. Roman chodí s dívkou asijského původu a pro jeho rodinu je to problém s ostudou v jednom. Roman se však nenechá odradit a s Katsumi randí dál.
Myslím si, že jsem dost starý na to, abych si o svém životě rozhodoval sám. Dokonce i o tom, s kým budu chodit. Už čtyři měsíce randím s dívkou asijského původu. Naši z toho dělají drama a hned řeší, co tomu řeknou lidi.
Zakoukal jsem se do Asiatky
Byla to právě máma, která mi vždycky vštěpovala myšlenku, že nezáleží na tom, co si o mě lidé myslí. Důležité je, co si o sobě myslím já sám. Jak se ale zdá, její slova byly jen řeči, kterým sama nevěřila. Projevilo se to nedávno. Zamiloval jsem se do dívky asijského původu. Katsumi (23) je Japonka a v Čechách žije víc jak deset let.
Naše seznámení nebylo ničím zvláštní. Poznali jsme se na jedné přednášce vysoké školy, kam docházím. Už jenom to, že se cizinka snaží studovat v Čechách, mi velmi imponuje. A když jsem pozoroval, jak dychtivě se snaží látce porozumět, zaujalo mě to. Přišla mi do tématu velmi zabraná a já se rozhodl, že o ní zjistím víc.
I když se držela zpátky, mé pozvání na čaj neodmítla. Zavedla do mě jedné velmi příjemné čajovny, kde jsme spolu strávili dvě hodiny. Už během nich jsem si uvědomoval, že tato dívka je jiná než ty, které znám. Má ambice a žene se za svým cílem.
Matka řeší, co tomu řeknou lidé
Od chvíle, co jsem ji poznal, jako kdyby pro mě ostatní ženy neexistovaly. Veškerý volný čas trávíme spolu. Katsumi mi vypráví o Zemi vycházejícího slunce a já se zaujetím poslouchám. Zcela jsem jí propadl.
Toho si hned všimla moje matka. „Tady se nám někdo zamiloval," komentovala nedávno moje koukání do blba. „Je to tak, mami. Poznal jsem úžasnou ženu," přiznal jsem barvu. Nepřišlo mi důležité zmiňovat, že to není Češka. Matka na to během svého vyzvídání přišla sama.
Ohrnula nad tím nos. „A že sis musel najít zrovna Asiatku," dala najevo nevoli. „Co tomu asi tak řeknou lidi, až ji přivedeš domů?" vyjádřila obavy o pověst rodiny. „Mami, co by asi tak řekli. Je jiná doba. Dneska chodí každý s každým. Myslím, že se nemáš čeho bát," snažil jsem se ji uklidnit. „Tobě se to řekne. Počkej, až to zjistí babička Milena," vyhrožovala mi.
Chtěl bych ji představit doma, ale nikdo o to nestojí
Během těch čtyř měsíců, co chodím s Katsumi, jsem si uvědomil, jak je moje rodina pokrytecká a sobecká. Přítelkyně mě už vzala za svou rodinou a byl jsem přijat s otevřenou náručí. Je jim jedno, jaké jsem národnosti a jakou mám barvu pleti. Pro ně je podstatné, že mám rád jejich dceru a mám s ní jen dobré úmysly.
I Katsumi se začala zajímat o moji rodinu. Je zvědavá na mé rodiče, kdo jsou a jak žijí. Doma jsem několikrát navrhnul, že bych jim rád přítelkyni představil. Táta mi bez okolků řekl, že až si najdu normální holku, tak není problém. Ale holku z rýže doma nechce... I když mě to zabolelo, vlastně jsem se tomu musel smát. Máma je pořád na vážkách. Není si prý jistá, jestli to zvládne. A mě asi uniká, kde že je vlastně ten problém? V národnosti? V rase? Pokud jde o mě, já jim nikoho nutit nebudu. Pokud jim nestačí, že mě ta holka dělá šťastným, tak se vlastně není o čem bavit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.