Sandra (24): Myslela jsem, že jsem ulovila muže snů. Pro něj to ale byla jen dětská hra

V práci se mi vždycky líbil kolega Kamil (28). Pracoval na vyšší pozici než já, ale to mi nebránilo se do něj zakoukat.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (27): Kolega mi udělal nemravný návrh, když jsem odmítla, rozpoutalo se peklo

Choval se, jako bych byla neviditelná

On byl však odměřený. Vyloženě mě přehlížel. Možná proto, že nepatřím mezi krásky. Jsem obyčejná holka, co má nějaké to kilo navíc. Na obličeji se mi od rána do večera pohupují dioptrické brýle. Na druhou stranu za ošklivku se také nepovažuji. Žila jsem nicméně v tom, že by si o mě Kamil neopřel ani kolo.

Když jsme se potkali na chodbě, mohla jsem na něm oči nechat. On kolem mě pokaždé bez zájmu prošel a bůh ví, zda mě vůbec zaregistroval. Byla jsem smířená s tím, že muže, jako je Kamil, nikdy nedostanu. O to větší šok jsem jednoho dne zažila. Kamil mě zničehonic na chodbě pozdravil: „Dobré ráno, Sandro, jak se dnes máte?“

Natolik mě to šokovalo, že jsem se nezmohla na slovo. Jako puberťačka jsem běžela ke svému stolu. Byla jsem štěstím bez sebe. „On zná mé jméno?“ špitla jsem si pro sebe. Druhý den, když jsem seděla v naší kantýně, šel znovu kolem. „Máte tu místo?“ zeptal se nesměle. Kývla jsem hlavou a nevěřila jsem tomu, co se právě děje.

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (29): Kolega mě nalákal na nejžhavější noc v mém životě. Za tři vteřiny bylo po všem a on utekl

Zničehonic byl ke mně milý

Bavili jsme se o všem možném a mně najednou nepřišel tak odtažitý. Naopak, čišela z něj pozitivní energie. Pozval mě na kávu. Měla jsem v plánu mít se na pozoru. Několikrát jsem se sama sebe ptala: „Jak to, že je ke mně najednou tak milý?“ Odpoledne jsme strávili v kavárně. Poté jsme se prošli parkem. Na konci něj jsme se měli rozloučit.

Kamil mě pohladil po tváři a řekl: „Jsi vážně krásná.“ Podlamovala se mi kolena. Kamil si myslí, že jsem krásná? Není ten život nádherný? V práci už jsem pro něj nebyla neviditelná. Zdravil mě a zasypával láskyplnými úsměvy. Další pozvání na rande přišlo za další tři dny. Tentokrát jsme zašli na skleničku. Neměla jsem se na pozoru a opila se.

Kamil se mě snažil dostat k sobě domů. I přes vypité láhve vína jsem věděla, že takhle to nechci. Odolala jsem a jela k sobě. Navzdory odmítnutí se ke mně choval pořád hezky. Byl pozorný, zajímal se o mě. Dlouho jsem si nechtěla připustit, že jsem se do něj skutečně zamilovala. Současně jsem se bála, abych si ho k sobě nepustila moc blízko.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (33): Hloupá sázka prověřila náš vztah. Díky ní jsem si uvědomila, že mě přítel nenaplňuje

Dozvěděla jsem se, co za tím vězí

Když mi jednou v sobotu ráno kurýr předával ohromný puget růží, vyměkla jsem. Měla jsem pocit, že ty dva měsíce, kdy jsem ho stále odmítala, už stačily. Pozval mě k sobě domů. Byl to jeden z nejromantičtějších večerů, jaký jsem kdy zažila. Když došlo na milování, jisté zklamání se dostavilo. Bylo to šup sem, šup tam.

Celou neděli se neozval, ale říkala jsem si, že nic se nemá přehánět. Když jsem v pondělí ráno viděla, jak se u auta loučí s jistou slečinkou, polilo mě horko. Následně jsem se dozvěděla, že se svými kolegy hráli kámen nůžky papír a Kamil prohrál. Tudíž měl za úkol, aby mě sbalil a vyspal se se mnou. V práci se cítím velmi ponížená. Navíc mám po této zkušenosti problém věřit mužům.

Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna (35): Manžel si nedal pozor, aby přede mnou zatajil milenku. Stále neví, že už znám pravdu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.