Sára (35): Babička neuhlídala naši dceru, neštěstí číhalo za rohem. Teď se zlobí na mě

Nikdy jsem neměla pochyb o tom, že se moje babička Irena (76) dokáže postarat o naši dceru. Ta za půl roku oslaví třetí narozeniny. Nedávno jsem ale zažila něco, co mě přimělo názor změnit.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (36): Babička nám dělá z dětí otesánky, jde jim o zdraví. Stojím před závažným rozhodnutím

První čtvrtrok bylo vše v pořádku

Pocházím z poměrně početné rodiny. Vždycky jsme všichni drželi pospolu. Jakmile měl někdo nějaký problém, spojily se síly, aby se vyřešil. Moji rodiče tvoří harmonický pár. Matka je naší Natálce skvělou babičkou a vždycky nadšeně vítá, když může malou hlídat.

Během jednoho takového hlídání se u ní nachomýtla babička Irena. Všechny tři strávily krásné odpoledne. Když jsem si pro Natálku přijela, babička se mě ve dveřích zeptala, zda by nemohla Natálku také občas hlídat. Bez váhání jsem na její návrh kývla: ,,No, jasně. Řekni kdy a já ti ji přivezu.“ Domluvily jsem se na víkend. Dala jsem Natálce tašku s věcmi a odjela.

Měla jsem si pro ni přijet v neděli. Babička zářila jako sluníčko a chválila si, jak krásně to spolu zvládly. Prosila o další hlídání. Čtvrt roku bylo všechno bez problémů. Jednou jsme se domluvily, že si dceru vyzvednu na hřišti a rovnou pojedeme domů. Šla jsem od autobusového zastávky, ze které už bylo dobře vidět na hřiště.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirek (57): Odmítám hlídat vnuka, protože vím, kdo je jeho skutečný táta. Doma mám dusno

Dcera spadla z hrazdy

Irena seděla na lavičce a Naty lítala po hřišti. Byla tam poměrně vysoká hrazda. Netušila jsem, že tam dokáže vylézt. Přidala jsem do kroku, protože se mi v krku udělal knedlík v předtuše neblahé události. ,,Proč ji babi nesundá? Vždyť spadne,“ nadávala jsem cestou. Bylo jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Křičela jsem na babi, aby Natálku hned sundala.

Jenže ta mě neslyšela a než se zvedla z lavičky, dcera spadla. Byla jsem u ní dřív než babička. ,,Proč ji tam pouštíš?“ vyjekla jsem na babi. Na odpověď jsem nečekala. ,,Když už ji tam necháš jít, musíš pod ní stát a jistit ji!“ křičela jsem. Babička byla sama tak v šoku, že se na nic nezmohla. Natálie měla odřené čelo a koleno. Sbalily jsme si věci a jely domů.

Babi mi večer volala. ,,Je malá v pořádku?“ strachovala se. ,,Je, babi, ale musíš na ni dávat pozor přece,“ hubovala jsem ji. Pak navrhla, že by si vzala Naty za týden. Já už jsem z toho ale neměla dobrý pocit. Na druhé straně mi bylo babičky líto, tak jsem nakonec souhlasila. Manžel Matěj tím ale po tom, co se stalo, nadšený nebyl.

Mohlo by Vás zajímat:

Dáša (30): Manžel striktně odmítá dávat děti na hlídání. Mně tím ale svazuje ruce

Mohlo ji srazit auto

Chtěla jsem tomu dát ještě šanci. Jak se ukázalo, byla to chyba. Babi se rozhodla, že mi půjdou s Naty naproti k autobusu. Měla ji ještě v kočárku, ale neuměla ji připásat (což mi neřekla). Cestou se zapovídala se sousedkou a nevšimla si, že jí malá utekla z kočárku a běžela mi naproti.

Samozřejmě se jako dvouletá nerozhlédla a vletěla rovnou do silnice. Auto, které zrovna jelo, muselo prudce zabrzdit. Bylo to, jak se lidově říká, o fous. Vzala jsem dceru do náruče a utíkala na chodník. To už jsem viděla babičku, jak vystrašeně kráčí naším směrem. Ten den jsem se rozhodla, že už babi hlídat nebude. Místo toho, aby uznala svoji chybu, tak se mnou nemluví. Řekněte, co byste dělali vy?

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (63): Neuhlídala jsem dceřino vymodlené dítě. Stalo se to nejhorší, co mohlo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.