Šarlota se se svým manželem začali pokoušet o miminko. Bohužel, ani po dvou letech se jim to nedařilo. Šarlota se navíc opila v baru a vyspala se s cizím mužem. Za pár týdnů držela v ruce pozitivní těhotenský test. Netuší však, čí to dítě vlastně je. Co bude dělat?
S Lukášem jsme spolu sedm let. Poslední dva roky se snažíme o miminko. Oba si to velmi přejeme, a tak pro to děláme vše možné i nemožné.
Nezdařené pokusy
Měla jsem veliké štěstí při výběru partnera. Lukáš se celých sedm let chová pořád stejně. Je pozorný, nemá problém udělat i ženskou práci. Když mám starosti, je mi oporou. Miluji ho celým svým srdcem. Přišel čas, kdy jsme oba vycítili, že už chceme miminko.
Nejdříve jsme to začali zkoušet nenásilně. Já přestala brát antikoncepci a milovali jsme se, jak to jen bylo možné. Doktor mě upozorňoval, že to může trvat i rok, protože jsem dřív brala hormony. Jenže ani po roce se nám stále nedařilo. Zkoušeli jsme pití různých blahodárných čajů. Lukáš nosil volné džíny, aby se mu nepřehřívaly spermie. Já chodila na různá cvičení pro otěhotnění.
Velmi pečlivě jsem si hlídala plodné dny. Z milování se stala povinnost, bez ohledu na to, jestli máme chuť. Jakmile jsem měla plodné dny, museli jsme se milovat. Naopak, když jsme měli chuť na sex, ale nebyly plodné dny, přišlo nám to zbytečné, protože z toho miminko nevznikne. Myslím, že nám to už tak trochu lezlo na mozek.
Podvedla jsem manžela
Doma se začalo častěji skloňovat téma umělého oplodnění. Přirozenou cestu jsme se k miminku dostat prostě nedokázali. Docela se i hodilo, že měl jet Lukáš na víkend s kamarádem na ryby. Sice jsme se nehádali, ale bylo dobré, aby si každý vyčistil hlavu.
Já se šla bavit s kamarádkou. Potřebovala jsem se uvolnit, tak jsem se trochu odvázala a házela do sebe jednoho panáka za druhým. Pak mi jednoho poslal nějaký muž, co stál na konci baru. Přistoupil ke mně a dali jsme se do řeči. Cítila jsem se najednou velmi dobře. Dost jsme spolu ještě vypili a nakonec si mě odvedl domů.
Vyspali jsme se spolu. Ráno jsem měla kocoviny rovnou dvě. Horší byla ta morální, co jsem to proboha udělala. Slíbila jsem sama sobě, že to nikdy nikomu neřeknu. Manžel se to nesmí nikdy dozvědět. Jela jsem domů a s láskou vyčkávala na Lukáše. Cítila jsem se jako největší podvodník.
Vzpomínka na celý život
Mělo být ještě hůř. Dva týdny nato jsem měla dostat menstruaci, ale nestalo se. Koupila jsem si těhotenský test, kde byly dvě čárky. Roky jsem na to čekala, ale teď jsem nad testem brečela. Nevím, čí to miminko vlastně je. S cizím mužem jsem spala v pátek, ale plodné dny jsem měla až v pondělí.
Lukášovi jsem tu radostnou novinu hned neřekla, musela jsem si to v sobě nechat uležet. Rozhodnout se, co budu dělat. Pokud není dítě manžela, stejně to jednou vyplave na povrch. Nebude mu podobné nebo mě někdy prozradí nějaké testy u doktora. Současně jsem ale věděla, že když mu řeknu, že jsem ho podvedla, je konec.
Jsem snad poprvé v situaci, kdy skutečně nevím, co mám dělat. Testy otcovství je asi jediné řešení, ale ani nevím, jak to mám přesně udělat. Lukášovi jsem už řekla, že bude tatínek. Je tak šťastný a moc se na dítě těší. Netuší však, že možná není jeho. Jedna jediná chyba a ponesu si následky celý život.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.