Saša má kamarádku, do které je už roky tajně zamilovaný. Teď se mu svěřila, že by chtěla dítě, a poprosila ho, jestli by to pro ni neudělal. Saša neví, jak se k tomu postavit.
První den na střední škole si ke mně do lavice sedla Karolína. Byl jsem z ní hotový a nedokázal jsem ji ani pozdravit. To se naštěstí během pár dní změnilo a stali se z nás kamarádi.
Byl jsem nesmělý
Jenže já jsem byl vždycky trochu introvertní a s holkami jsem to neuměl, takže jsem jí nic neřekl a byl jsem šťastný, kdykoliv jsme spolu šli ven. Když mi povídala, že má nějakého kluka, byl jsem v duchu strašně naštvaný a žárlil jsem. Vždycky jsem měl největší radost, když se s někým rozešla.
Byla zpátky
Bohužel ani po jejím rozchodu jsem se rychle nerozhoupal a Karolína byla zase zadaná. To se opakovalo celou střední, pak se naše cesty rozdělily, protože se odstěhovala. Psali jsme si a volali, ale postupně to vyhasínalo a já si žil svůj život. Měl jsem jednu přítelkyni, ale nefungovalo to a rozešli jsme se, když se mi jednoho dne ozvala Kája. Po sedmi letech.
„Nechceš zajít na kafe? Nastěhovala jsem se zpátky.“ Já všeho nechal a hned jsem za ní běžel. Ona mi povídala, co celou dobu dělala a jak měla samé hrozné vztahy. Byla pořád stejně krásná a já si užíval, že jsme zase v kontaktu. Kája se ale dala dohromady s bývalým ze střední, který ji po třech měsících požádal o ruku, a já pěnil vzteky. Radil jsem jí, aby se na něj vykašlala, ale ona si nedala říct. Pak mi po čtyřech letech plakala na rameni, že je hloupá, protože ji podváděl a kradl peníze, a že nechce už chlapa ani vidět.
Nevím, jak se rozhodnout
Pochopil jsem, že nemá cenu nic zkoušet a řekl jsem jí, že tu pro ni budu kdykoliv. Nedávno jsme se spolu opili a ona byla smutná. Pak se rozbrečela, že si strašně přeje dítě, ale nechce ho mít se žádným grázlem. Nakonec se na mě podívala: „Mohl bys mi dítě udělat ty! Jsi spolehlivý, hodný, chytrý a můj nejlepší kamarád.“ Smál jsem se, ale ta představa se mi moc líbila. Říkal jsem si, že tohle je konečně moment, kdy bych jí mohl vyznat své city, ale ona mě předběhla: „Neboj, není to žádný závazek, chci jen udělat dítě.“ Tím veškeré mé sny zničila.
Jenže myšlenka na dítě ji neopustila, ani když vystřízlivěla, a pořád se mě ptá. Nebude po mně chtít alimenty, chce jen, abych ji oplodnil. Já mám v sobě velké dilema. Miluji ji a chtěl bych s ní být. Třeba by po naší strávené noci zjistila, že je jí se mnou dobře, a vyšlo by nám to. Nebo bych o ni mohl přijít úplně. Nechci, aby mě jen využila. Nevím, jak se rozhodnout.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.