Silva věděla, že její manžel není zrovna přeborník ve vymýšlení dárků. Proto se rozhodla, že mu dá dostatek indicií, aby věděl, co jí má pořídit ke čtyřicátým narozeninám. Myslela si, že to tentokrát vyjde a dostane to, co chce.
Tomáš (45) se mi, co se týče dárků, málokdy trefil do vkusu. Neměla jsem mu to za zlé. Prostě je to jeho slabá stránka.
Dávala jsem manželovi chybné indicie
Ať už to týkalo dárků k Vánocům, nebo narozeninám, nikdy se Tomáš netrefil. Občas jsem si to dávala za vinu. Týden před Vánoci jsem rozbila dva hrníčky. Co si myslíte, že jsem dostala? Hrníčky. Postěžovala jsem si, že utěrky na nádobí jsou šílené. I ty jsem našla pod stromečkem. Přitom já bych ocenila spíše nějaký parfém nebo poukaz na oblečení.
Proto jsem měla hrůzu z toho, co od Tomáše dostanu ke čtyřicátým narozeninám. Dlouho dopředu jsem, myslím, poměrně okatě naznačovala, co bych doopravdy chtěla. Přála jsem si závěsné křeslo na zahradu. Nechávala jsem na stole otevřené letáky právě s tímto zahradním doplňkem.
Posílala mu na e-mail odkazy. I malé dítě by pochopilo, co se tím snažím říct. Škoda, že se mě Tomáš nikdy neptal, co si přeji. Ušetřil by si tím spoustu práce a mě skutečně potěšit. Když se blížily moje kulatiny, chystala jsem větší rodinnou oslavu. Měla přijet jak moje rodina, tak ta Tomášova.
Dárek ke čtyřicetinám mě šokoval
Když všichni dorazili a proběhl přípitek, začaly gratulace. Tomáš šel výjimečně jako poslední. Mně už se v hlavě přehrávalo, že je to určitě proto, že má někde v chodbě schované to křeslo. Tento rok jsem věřila, že jsem dala dostatek indicií.
Když přišel Tomáš na řadu, dal mi nejprve velkou kytici, což byl velmi slibný začátek. Většinou se zmohl jen na jeden karafiát. Pak mi vložil do ruky obálku. Když jsem ji otevřela, málem to se mnou seklo. „Roční permanentka do fitness centra? To myslíš vážně?“ vypadlo ze mě. „Vždyť víš, že já ke sportu nemám žádný vztah. Posilovny jsou pro mě noční můrou.“
Tomáš bezradně přešlapoval a pomalu ze sebe soukal: „Já jsem si říkal, že čtyřicítka je pro ženu takový krizový věk. Možná by ses měla začít udržovat, abys jednoho dne nelitovala.“ Myslela jsem, že mu snad jednu natáhnu. „Takže se mi snažíš říct, že jsem tlustá?“ bouchla jsem vzteky. Rodina jen stála, ani nedutala.
Dohodli jsme se, že bude chodit do fitka se mnou
Uznávám, že už nemám figuru jako ve dvaceti. Dva porody udělaly své. Na druhou stranu si nemyslím, že bych si zasloužila mučení v posilovně. Nemohla jsem to v tom vzteku nechat být. „Jsme spolu skoro dvacet let a ty mi koupíš věc, kterou nesnáším? To mi snad děláš naschvál. Děkuji, že jsi mi zkazil narozeniny,“ řekla jsem ironicky a odešla pryč.
Oslava dál probíhala beze mě. Měla jsem náladu pod psa. Večer se mi to Tomáš snažil vysvětlit. „Myslel jsem to dobře, abys jednoho dne nebyla nešťastná,“ řekl sklesle. „Tak víš co? Dobře. Já ten dárek přijmu, ale budeš tam chodit se mnou, souhlasíš?“ zaskočila jsem ho.
To se mu sice nelíbilo, ale neměl na výběr. Jediné štěstí, které nás potkalo, je to, že jsou posilovny skoro rok zavřené. Teď se ale začínám těšit, až tam spolu zajdeme. Myslím si, že se Tomáš vytrestá sám.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.