Sofie (34): Nechala jsem muže, ať si to týden zkusí sám s dětmi. Takovou reakci jsem nečekala

Někdy se člověk přeceňuje, a pak se nestačí divit, když se ukáže, jak moc se mýlil. Ráda bych řekla, že mě se tohle netýká, ale bohužel, nabila jsem si pusu vlastní vinou.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (38): Několikrát do měsíce jsme na rozvod, ten mi ale manžel zakázal. Prý bych toho litovala

Pro čtyři lidi je to v malém bytě psychicky náročné

Bydlíme s manželem Marcelem (43) v malém bytě. On má z předchozího vztahu syna Viktora (13). Díky bohu s námi trvale nežije, ale mají ho s bývalou ženou ve střídavé péči. Týden je s ní, další u nás. Dny, kdy o syna pečuje Marcel, jsem na prášky. Viktor je puberťák, jak se patří. Nehodlám ho učit základním věcem, které ho doma nenaučili, takže jsme v jednom kuse v sobě.

Před dvěma lety jsem porodila dceru Helenku. Marcel se jí ale věnuje jenom ve dnech, kdy nemáme Viktora. Jinak je pro něj dcera vzduch. Vlastně i já jsem pro něj téměř neviditelná. Marcel má totiž kvůli synovi výčitky z rozvodu a Viktor si toho je velmi dobře vědom.

Tím, že máme byt de facto jen o dvou místnostech, je to psychicky náročné. Když má Viktor distanční výuku, je v jednom pokoji. Marcel v tom druhém, který je současně obývákem. Tam pracuje. My se tím pádem s Helenkou nemáme kam schovat. Celé dopoledne slyším jen: „Musíte být potichu, já pracuji a Viki se učí.“ Dělá na nás neustále pst!

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (46): Neunesla jsem rozvod. Ze dna mi nepomohly moje děti, ale nadřízená

Celé dny lítám jak hadr na holi

Už jsem na to alergická. Pokud je venku hezky, fajn, jdeme na celé dopoledne ven. Vracíme se v poledne, kdy teprve začínám vařit. To už oba hladově stojí v kuchyni se slovy: „My máme hlad!“ To, že jsem neměla kdy uvařit, nikoho nezajímá. Marcel začne hudrovat, jak je možné, že když jsem na mateřské, tak nic nestíhám. Uniklo mu asi, že jsme venku.

Musím tedy urychleně uvařit, abychom se najedli. Marcel jde pak znovu pracovat a Viktor se učí. Dceru musím dát do kočáru a jít opět ven. Vracíme se kolem čtvrté. Kluci zase vyžadují nějaké jídlo. Marcel nevidí to, že mě honí jako nadmutou kozu.

Pak se sebere a jde na dvě hodiny běhat, protože si potřebuje chudáček odpočinout od práce. Mně tam nechá obě děti. S Viktorem musím dělat úkoly já, protože jinak by se na to oba vykašlali. Přijde čas vykoupat a uložit Helču. Je sedm hodin večer. Cítím únavu a nechuť cokoliv dělat. Bohužel, v tak malém bytě je vidět každý nepořádek. Beru do ruky vysavač a hadr.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (42): Bojím se, co se stane, až skončí nouzový stav. Manžel během něho vyhrožoval rozvodem

Oznámila jsem manželovi, že se týden nevrátím

Po tom, co uklidím celý byt, usedám vyčerpaně na sedačku. Viktor nemá žádný řád, takže ještě v deset hodin večer sedí s námi. V ruce tablet a k tomu puberťácký řeči. Jde mi hlava kolem. Odchází chvíli před jedenáctou do pokoje k Helence. Roztahujeme si gauč, tak jako každý večer, a ukládáme se ke spánku.

Marcel se ke mně přitulí a vyžaduje sex. Z posledních sil udělám, co si přeje. Další den se rozhodnu, že už to tak nechci. Balím si několik věcí a odcházím s tím, že jdu nakoupit. Za hodinu mi volá manžel. „Potřebuju týden oraz. Nechávám ti všechno na starost, aby sis to také zkusil,“ říkám do telefonu.

Čeho jsem se dočkala? Po týdnu mi volal, ať už se nevracím, že jsou skvěle sehraní. „Doladíme rozvod, péči o Helču a bude klid,“ řekl suše. To jsem skutečně nečekala.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohumila (39): První, co udělám, až skončí nouzový stav, je, že se okamžitě rozvedu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.