Facebook
Instagram
Soňa si už při škole našla brigádu, která jí slušně vynášela. Když jí nabídli vyšší pozici za krásné peníze, přijala ji a následně školy nechala. To však nemohou překousnout její rodiče, kteří celý život dřeli, aby Soňa vůbec mohla studovat. Konflikt vyeskaloval tak, že už spolu ani nemluví.
Na vysoké škole jsem si přivydělávala tím, že jsem chodila vypomáhat za bar. Byla to skvělá brigáda. Odměna na hodinu sice nic moc, ale spropitné bylo každý večer v řádech tisíců. Rychle jsem přišla na to, jak tomu trochu pomoci. Stačilo si vzít výstřih, podtrhnout to rudou rtěnkou a peníze se jen hrnuly.
Nabídli mi pozici manažerky
Studovala jsem tehdy ekonomii. Moji rodiče si představovali, že ze mě bude minimálně ředitelka mezinárodní firmy, která je zajistí na stáří a budou jí plné odborné časopisy. Já tu školu ale z duše nenáviděla. Nešlo mi to a ani mě to nebavilo. Na zkoušky jsem chodila s nechutí a každý další neúspěch mě akorát utvrzoval v tom, že tohle prostě není moje cesta.
"Hele, a nechtěla bys tady dělat manažerku? Jana vypadla, jde na mateřskou a já potřebuju někoho, kdo ten podnik zná," řekl mi jednoho dne Patrik, majitel baru, kde jsem brigádničila. Zamlouvalo se mi to. Peníze, které mi nabídl, byly víc než slušné a já moc dobře věděla, kolik si dokážu vydělat za barem.
Nechala jsem školy, abych mohla pracovat
Manažerka v tomhle podniku totiž musela obsluhovat zákazníky stejně jako ostatní. Jen jsem měla více pravomocí, ležely na mně personální věci a další. Byl to bar, někdo by řekl klub, ve kterém holky občas tancovaly. Neměly jsme žádné tyče, kolem kterých by se vlnily, ale bylo tu několik pódií a na nich probíhala různá vystoupení.
Nebudu lhát, že občas ta vystoupení nebyla dost lechtivá. Ale muži to milovali. Čím víc vystoupení ten večer bylo, tím zůstávali déle a pili. A čím opilejší člověk, tím větší dýško. Neváhala jsem ani minutu a Patrikovu nabídku přijala. Časem se to však se školou nedalo zvládat a já se rozhodla, že ji prostě nechám. Stejně jsem ve studiu nebyla bůh ví jak dobrá. To však rozčílilo mé rodiče.
Rodiče moji volbu nechápou
"A co z tebe bude, striptérka?" řval na mě táta. "Skončíš mezi feťákama," přidala se máma. "Já moc dobře vím, co je to za podnik a co se tam po nocích děje. Uslintaný chlapi ti rvou peníze za to, co jim ukazuješ," dodala. "My tady s tvojí mámou dřeme, abys mohla studovat, a ty se na to jen tak vykašleš?" řval dál otec. Jejich argumenty mě ale nepřesvědčily.
"Jestli jde o peníze, všechno vám klidně vrátím. Mám právo se rozhodnout, co chci v životě dělat," řekla jsem rázně a práskla dveřmi. Od té doby jsem je neviděla. Nezvedají mi telefon a zpátky se neozývají. Je pro mě těžké smířit se s tím, že neakceptují mou volbu. Já však vím, že už teď si vydělám víc, než kdejaký manažer. I bez vysoké školy. Až ji budu potřebovat, můžu to řešit pak. Třeba si ji jednou dodělám.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
