Stelina nejlepší kamarádka si během posledního roku prošla velkou životní tragédií. Svoje deprese se snaží léčit dobrými skutky, které na jedné straně mohou být i na škodu. Hlavně pro ni.
Dita (55) je moje nejlepší kamarádka. Znám ji přes 35 let. Opravdu jsme toho spolu zažily hodně. Teď si ale našla koníčka, který mi není úplně po chuti. Ráda bych jí domluvila, že to, co dělá, není úplně nejlepší, ale není to tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Během tří měsíců přišla o manžela
Je tomu rok, co se Ditě obrátil život naruby. Jejímu manželovi, se kterým žila přes 30 let, diagnostikovali rakovinu. Oba si mysleli, že mají víc času, než jim doktoři předpovídali. Nemoc ale postupovala velice rychle a za tři měsíce byl Ditin manžel po smrti. Bylo to pro ni velmi těžké období. Snažila jsem se jí být oporou, ale moje utěšování často nestačilo.
S úmrtím milovaného manžela se Dita snažila vypořádat po svém. Vždy byla velice štědrá a ráda pomáhala lidem. Tentokrát se v konání dobrých skutků zaměřila na němé tváře. Nejdřív začala vypomáhat v útulku pro opuštěná zvířata v nedalekém městě. Trávila tam každou volnou chvíli. Nakonec jí to nestačilo a domů si přivedla tři opuštěná štěňátka.
Začala si domů brát opuštěné psy
Když jsem se jí ptala, proč to udělala, odpověděla: „Nemohla jsem je tam nechat, nechtěla jsem, aby trpěla.“ Tři psy zvládala Dita ještě v pohodě. Nebylo to pro ni nijak náročné, ale štěňata, kterým pomohla, jí brzy nestačila. Začala se zajímat o divoké psy žijící v Bosně nebo v Rumunsku. Našla si organizaci, která je přiváží do České republiky, a snaží se jim tu najít domov.
Záhy se tak její psí smečka rozrostla o další dva kousky. Tentokrát to už nebyla štěňata, ale dospělí psi. Dita čím dál hůř zvládala jejich výchovu. Starého psa novým kouskům nenaučíš, a tak se její dům zanedlouho změnil ve chlívek. Její malá chovná stanice začala obtěžovat i sousedy, kteří se Ditiných psů báli. Ti štěkali, často i kousali a kdokoliv se přiblížil k jejímu pozemku, měl nahnáno.
Stává se z ní podivínská samotářka
Dokonce i Ditiny děti za ní přestaly jezdit, jelikož mají sami malé caparty a bojí se, aby jim psi neublížili. Bylo mi jasné, že takhle se Dita ze své deprese nedostane. Nejenže se z ní stává samotář, ale začíná děsit i lidi kolem sebe.
Už několik měsíců se jí snažím domluvit, aby se některých ze svých psů zbavila. Nechce o tom ani slyšet. Přes pomoc jim si léčí svůj vlastní zármutek nad ztrátou manžela. Myslím si ale, že by pro ni bylo daleko lepší, kdyby si ho kompenzovala prostřednictvím svých vnoučat.
Nina (26): Kamarád mého přítele mě obtěžuje přímo před ním. Vůbec mu to nevadí
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.