Světlana (49): Manžel začal být paranoidní, ale k doktorovi nechce. Bojím se, co se stane

S manželem Lubošem (51) jsme až doteď žili ve spokojeném manželství. Nikdy jsme neřešili nějakou větší vztahovou krizi. O to víc se momentálně bojím, že možná přišel čas, kdy se rozloučíme.

Mohlo by Vás zajímat:

Blanka (41): Chodila jsem tajně ke kartářce. Manžel mě sledoval, protože si myslel, že ho podvádím. Teď se chce rozvést

Nenápadný zloduch

Luboš byl vždycky velmi zábavný chlapík. Dalo by se říct, že mě uhnal na svůj neustálý smysl pro humor. Každý problém uměl zlehčit a vlastně ho s klidem vyřešit. Kolikrát to byl právě on, kdo z hádky udělal legraci. Máme syna, který už je sám otcem, a my jsme šťastní za vnouče, jež díky synovi máme.

Zdá se to být hotový ideál. Nikde žádný problém. Štěstí bych mohla rozdávat. Jenže Lubošovo chování se změnilo. Začal chodit domů z práce velmi rozladěný. Vyprávěl, že se mu kolegové snaží vzít židli a zbavit se ho. Podle toho, co vyprávěl, jsem z toho takový pocit neměla. On si trval na svém.

Další divné podněty, že není něco v pořádku, chodily postupně. Byli jsme spolu v obchodě a Luboš se mezi regály stále otáčel a říkal: „Dělej, pospěš si, někdo nás sleduje, chce nám ublížit.“ Když jsem se otočila, viděla jsem jen starší paní, jak si vybírá prací prášek. „Co tě bere? Nikdo nás nesleduje,“ řekla jsem s úsměvem.

Mohlo by Vás zajímat:

Aleš (42): Manželka má panickou hrůzu, že ji nakazím. Vyhýbá se mi a dělá absurdní věci

Jeho stav se zhoršoval

Vyšli jsme z obchodu a po pár vteřinách vyběhl muž a něco na nás volal. Manžel mě chytl za ruku a s taškami v rukou jsme běželi k autu. „Vidíš, já ti to říkal! Ten chlap nás chce zabít!“ řekl vyděšeně Luboš. Muž nás doběhl a překvapeně řekl: „Proč mi utíkáte? Pán tam nechal peněženku, tak vám ji běžím dát.“

Nikdy jsem se necítila trapněji. Byla jsem spíše naštvaná na Luboše, že si vymýšlí nějaké příhody. V autě nás hned zamknul a jel domů jako smyslu zbavený. Když zavíral dveře domu, ještě se naposledy jako špión podíval ven a rychle otočil klíčem. „Musíme koupit více bezpečnostních zámků, nikomu nevěřím,“ brumlal si pod vousy.

Pak už to šlo z kopce. Začal doma podezírat i mě, že mu chci ublížit. Měla jsem v ruce nůž, že nakrájím maso. Luboš to viděl a s křikem běžel do ložnice a řval u toho: „Nezabíjej mě, prosím, dám ti, co chceš!“ Nůž jsem odložila a šla jsem za ním. „Co blbneš, vždyť já jen krájím maso.“

Mohlo by Vás zajímat:

Žofie (34): Zničil mě sen o kariéře, muselo se stát to nejhorší, abych dostala druhou šanci

Paranoia

Najednou jsem musela vysvětlovat i pětiminutové zpoždění. Začal chorobně žárlit na řidiče autobusu, který mi podával lístek. Zhoršilo se to natolik, že když už šel ven, stále utíkal někam do úkrytu, protože ho někdo podle jeho slov honil. Teď už ven raději nevychází.

V práci si vzal prý dovolenou, protože tam chodit nedokáže. Hledala jsem rady na internetu i u své dobré kamarádky. Je to jasná diagnóza. Luboš trpí paranoiou. Chtěla jsem, aby šel k doktorovi, ale to akorát umocnilo jeho stav. „Chceš se mě zbavit a oni mě unesou pryč. Ty to pořád nechápeš?“

Jsem bezradná. Paranoia je v podstatě nevyléčitelná. Jedinou medikací jsou antipsychotika. Svého manžela miluji, ale je to stále on?

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (63): Manžela pronásledoval muž, kterého viděl jen on sám. Zjevně mu chtěl ublížit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.