Tamara si po osmi letech života s partnerem Lukášem uvědomila, že je v domácnosti téměř na všechno sama. Rozhodla se celé situaci postavit a s Lukášem si promluvit. Nakonec všechno dopadlo dobře. Ji ale trápí, že Lukášův nejbližší člověk by se ho klidně zřekl. O co jde?
S Lukášem jsme se poznali ve firmě, kde jsme pracovali. Líbil se mi, ale říkala jsem si, co je v domě, není pro mě. Láska byla silnější, a tak jsem dala přednost vztahu před kariérou a z firmy raději odešla. Vyplatilo se, jsme spolu osm let.
Tchyně byla velmi hodná
V době, kdy jsme spolu začínali chodit, se jeho rodiče právě rozváděli. Poznala jsem je tedy každého zvlášť. Lukášova maminka Božena byla fajn ženská, hned jsme si porozuměly. Zato tchán byl dost odměřený, zřejmě jsem mu nebyla dobrá, i když je fakt, že takto přistupoval ke všem. Asi není divu, že jsem si s ním roky vykala.
Velmi rychle jsme založili rodinu. Pořídili jsme si dvě děti a měli jsme spoustu práce kolem domu. Byly dny, kdy jsme se s Lukášem dost hádali, protože já jsem dělala i chlapské práce. Boženka viděla, že jsem utahaná od dětí a do toho ještě v mezičase řežu dřevo na zimu, protože Lukáš je unavený z práce. Jednou mi řekla, že pokud se rozhodnu od něj odejít, mohu se odstěhovat k ní a ona mi se vším pomůže. Naznačovala, že jestli je Lukáš po otci, brzy mě stejně opustí, najde si mladou ženu a mě nechá s dětmi na pospas. Tak ať se raději pojistím a její nabídku neodmítám.
Pomocnou ruku by podala mně, nikoli vlastnímu synovi
Je pravdou, že Lukáš se doma nepředřel, když viděl, že všechno zvládám, včetně jeho povinností, neměl důvod se snažit. Vyčerpaná jsem Lukáše prosila, aby se doma víc zapojil, protože jeden člověk takové množství práce dlouho zvládat nemůže. Jenže on měl zrovna období večírků, služebních cest a já musela dál dělat za dva. Božena mi začala našeptávat, že přesně takhle to začínalo u nich doma, a pak jednoho dne přišel její manžel s tím, že má milenku a odchází. Bylo vidět, že celou situací dost trpí a nemůže mu to odpustit. Byla zarytě přesvědčená, že se syn potatil a dopadne to u nás stejně. Já jsem si to nemyslela ani nemyslím, že se něco takového stane, ale vystrašit Lukáš asi potřeboval. Tak jsem nás s dětmi sbalila a odjela k jeho matce. Když se vrátil ze služební cesty, volal mi, kde jsme, co se stalo. Řekla jsem mu, že si musíme promluvit, ale že nevím, kdy se vrátíme. Vydržela jsem to čtyři dny.
Po návratu bylo doma uklizeno, navařeno, nasekaná část dřeva na zahradě. Promluvili jsme si a myslím, že Lukáš pochopil, o co mi jde. Spíš mě víc trápí to, že kdybychom se rozešli, jeho matka dá kvůli své mylné představě, že je jako jeho otec, přednost mně. Vlastního syna by tedy s klidem ze života odstřihla.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.