Tereza (27): Ze svého nového objevu jsem byla nadšená, než došlo na řeč o tom, čím se živí

Se Šimonem jsme se seznámili skoro jako v nějakém naivním romantickém filmu. V obchodě do mě totiž narazil nákupním vozíkem.

Mohlo by Vás zajímat:

Blanka (50): Naše dcera se rozhodla pro povolání, které mě i manžela rozčílilo. Je to ostuda pro celou rodinu

Láska na první pohled

Jako omluvu, že mi najel na kotník, mi koupil zmrzlinu, kterou jsme si během procházky společně vychutnali. Neumím se bavit jen tak s někým, ale se Šimonem to bylo jiné. Pořád se usmíval a byla s ním legrace. Když už jsem se musela rozloučit, tajně jsem zadoufala, že se nevidíme naposledy. Ničeho se nebál a zcela sebevědomě si řekl o číslo.

Ten večer jsme si psali skoro až do rána. Skládal mi lichotky, které se velmi dobře četly. Těšila jsem se, až zase někam vyrazíme. Rád chodil krmit labutě k Vltavě. Přišlo mi to velmi originální. Byla jsem zvyklá, že mě chlapi většinou zvou do baru na skleničku, kde mě opijí a jdou hned na věc. Šimon byl jiný. Jako kdyby znal moje potřeby.

Začali jsme se scházet pravidelně. Hodně jsme si povídali a poznávali jsme se. Když jsem se ho zeptala, čím se živí, zarazil se a řekl: „Dělám v jednom ústavu, nic zajímavého.“ Hned převedl řeč jinam.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (20): Nová práce mi přinesla ohromné překvapení. Zjistila jsem, že mi matka celý život lže

Zaměstnání, ze kterého děsí

Jednou jsme se procházeli pod mostem, když Šimon slyšel sanitku a šeptem pronesl: „Asi budu mít zase práci.“ Nechápala jsem to, takže se ve mně probudila zvědavost. „Jak to myslíš? Ty jsi doktor?“ Asi tušil, že už nemá cenu mlžit. Zastavili jsme se, podíval se mi do očí a řekl: „Víš, já pracuji v krematoriu.“ Protože to řekl tak, že se za to snad stydí, i já jsem znejistěla. „To máš můj obdiv, já bych na to neměla žaludek.“

Ten večer se rozpovídal, jak to vlastně celé chodí. Co všechno je jeho náplní práce. Že je to právě on, kdo nebožtíka převléká na pohřeb. On je poslední osobou, která se mrtvého dotýká. Mrazilo mě, když poměrně živě popisoval, jak je zemřelá osoba studená, jak ztrácí barvu. Běhal mi z toho mráz po zádech.

Když se dostal k tomu, kolik stupňů je třeba na zpopelnění, musela jsem ho zastavit. Bylo mi z toho najednou velmi úzko. Můj pohled na něj se v tu chvíli změnil. Určitě je jeho práce záslužná, protože ne každý z nás má na to srdce a žaludek, jenže ve mně se něco změnilo. Najednou mi bylo nepříjemné, když na mě sahal.

Mohlo by Vás zajímat:

Dušan (27): Jsem v šoku z toho, co dělá moje přítelkyně, když tvrdí, že venčí psa

Nezvládla jsem to

Jeho ruce jsou ty samé, které klidně hodinu před naší schůzkou sahaly na mrtvého člověka. Nedokážu to v sobě potlačit. Blížil se čas, kdy mělo dojít na naše první milování. Už doma jsem přesvědčovala samu sebe, že to zvládnu. Šimona jsem měla ráda, ale zjištění, čím se živí, mnou otřáslo.

Ten večer jsme měli být u něj doma. Zatímco on se choval pořád stejně, tím myslím, že byl stále usměvavý a pozorný, já byla zaražená. Měla jsem v hlavě mnoho otázek. Jednu z nich jsem mu položila. „Jak to děláš, že i přes to, čím se živíš, jsi stále tak veselý? Na tebe to nedoléhá, že pracuješ s mrtvými?“

„My, co takovou práci děláme, jsme zvláštní sorta lidí. Máme své rituály, které nás drží nad věcí.“ Pokusil se znovu změnit téma. Něžně mě položil na postel a začal mě líbat. Mně v hlavě blesklo, že to prostě nedokážu. Nechala jsem ho jít. Teď mám strach, že to byla chyba. Schází mi...

Mohlo by Vás zajímat:

Marcela (26): Kamarádka dohodila příteli práci. Zatajila mi ale jednu podstatnou věc

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.