Vendula (26): Miluju přítele tak moc, že bez něj nedokážu být. On mi teď řekl něco hrozného

Musím říct, že Roman (30) je první muž, do kterého jsem skutečně zamilovaná. A to tak moc, že bez něj nedokážu být déle, než je nutné. Jakmile skončím v práci, musím za ním jet. Je to silnější než já. Roman se teď vyjádřil, že jestli toho nenechám, opustí mě, což bych nepřežila.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (26): Přítelkyně si pro mě o víkendu přichystala překvapení. Málem jsem šel do mdlob

Můj přítel je naprosto dokonalý, fyzicky i psychicky

Roman je dokonalost sama. Nemá jedinou chybu. A to jak duševní, tak ani fyzickou. Měří metr osmdesát, má krásné zelené oči a blond vlasy. Jeho tělo je pevné a vyrýsované. Když mě vezme do náruče, přijdu si jako princezna. Jeho povaha je víc než klidná. Má na vše svůj oduševnělý názor.

Je to úžasný bavič a společník. Miluji na něm úplně všechno. Myslím, že mi ho poslal sám bůh. Zbláznila jsem se do něj tak moc, že bez něj nedokážu být. Ta rána, kdy se vedle sebe probouzíme, jsou naprosto úchvatná. Těžká chvíle přichází ve momentě, kdy se loučíme a odcházíme do zaměstnání.

Sotva zapadnu do kanceláře, už mu volám, abych ho slyšela. Ze začátku našeho vztahu to kvitoval a myslím, že mu to dělalo radost. Teď, po půl roce, mi ty ranní hovory nebere. Tak mu většinou napíšu alespoň nějakou zamilovanou SMS zprávu. Jakmile mi skončí pracovní doba, stavím se pro něco dobrého k snědku a běžím k jeho práci.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamil (26): Přítelkyně je posedlá cvičením. Leze mi s tím na nervy, protože mě do toho nutí

Čekám na něj před prací, chodím za ním do koupelny

Tam jsem schopna čekat i dvě hodiny, než vyjde ven. Dřív to vítal a radostně mě objímal. Dnes je z toho otrávený a já nevím proč. ,,Nemusíš na mě přece každý den čekat. Co kdybych chtěl někam jít? Třeba s kolegy?“ supí pokaždé. ,,Vždyť bych mohla jít s vámi. Ráda poznám tvé kolegy a přátele,“ nenechám se nikdy odbýt.

Jsem jím tak posedlá, že jsem mu začala lézt i do koupelny, když se večer myje. Zkrátka nedokážu sedět sama v obýváku a čekat na něj. Sednu si v koupelně na zem a dívám se, jak se myje. Což mu také zničehonic začalo vadit.

Nedávno měl v plánu jet k rodičům, ale zatajil mi to. Oznámil mi to, až když byl sbalený ve dveřích. ,,Kam jedeš?“ divila jsem se. ,,K našim, potřebuji chvíli klid,“ oznámil mi suše. ,,Tak vydrž, hodím do tašek pár věcí a pojedu s tebou,“ navrhla jsem. ,,Ne, proboha jen to ne. Potřebuji být chvílí sám. Chápeš? Bez tebe,“ vmetl mi do tváře a mě bodlo u srdce.

Mohlo by Vás zajímat:

Olina (21): Jsem posedlá svým bývalým přítelem, dělám zoufalé věci, ale nic nezabírá

Pokud mu nedám prostor, opustí mě

,,Beze mě?“ posteskla jsem si. ,,Kdy se vrátíš?“ zajímalo mě. ,,V neděli. A poprosím tě, abys mi nevolala. Potřebuji oddech,“ dodal a odešel. Nevydržela jsem to ani pár minut a už jsem vytáčela jeho číslo. Telefon si po několika pokusech o spojení vypnul. Až do neděle byl nedostupný. Byla to pro mě muka. Jen jsem seděla a čekala.

Nic jsem nejedla, nepila, jen čekala. Měla jsem šílené stavy. Když se vrátil, bylo to, jako by znovu vysvitlo slunce. Bohužel ne na dlouho. ,,Musíme si promluvit,“ začal. ,,Pokud mi nedáš osobní prostor, musíme se rozejít. Začal jsem se v našem vztahu dusit,“ poukázal a já se rozplakala. Zůstalo ve mně jen slovo rozchod. Je to pár dní, co mu dopřávám onen osobní prostor, ale nejde mi to. Tajně ho sleduji. Nemůžu bez něj prostě být.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Pavla (31): Přítel mě požádal o ruku při skandální příležitosti. Přesto jsem řekla ano

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.