Věra je zoufalá. Kvůli pandemii koronaviru nemůže vykonávat svou milovanou práci a místo toho zůstává doma s dětmi. Když se svěřila manželovi, že se nemůže dočkat, až vše skončí, zaskočil ji svým rozhodnutím.
V našem baráčku jsem si z jedné místnosti udělala kadeřnické studio, které kvůli pandemii zeje prázdnotou. Při prvním lockdownu loni na jaře jsem si říkala, že mi chvilka odpočinku prospěje, zákaznic ke mně chodilo hodně.
Manželovi vyhovuje, že se věnuji jen domácnosti
To jsem ovšem ještě netušila, že to bude trvat tak dlouho, a hlavně, že se to bude opakovat. Jsem doma s dětmi (9 a 11) a dohlížím na to, aby se učily, přičemž se valnou většinu dne věnuji domácnosti. Manžel Zdeněk si to pochvaluje.
„Vidíš, jak máš teď víc času na domácnost? Předtím jsi tak často nevytírala a teplé večeře jsem taky nemíval,“ básnil. Uznávám, že některé věci (jako vyklidit kumbál) jsem dříve odkládala. Najednou jsem měla spoustu času protřídit všechny šuplíky, dokumenty a vyhodit spoustu věcí.
Už jsem se těšila, až budu mít plný diář
Jenže už mi strašně chybí moje práce. Vždycky jsem se těšila, jak si se zákaznicemi popovídám, jak budou mít radost z nového účesu, byl to pro mě relax. Být doma je akorát povinnost. „Už aby to skončilo, těším se, až budu mít zase plný diář,“ posteskla jsem si nahlas, zatímco jsem dochucovala guláš.
Zdeněk mě ale překvapil svojí reakcí. „Tak jsem o tom přemýšlel. Asi by bylo lepší, kdybys už nepracovala. Sama vidíš, že to v pohodě utáhneme i z mého platu,“ dořekl a já jsem nejdřív vyprskla smíchy. „Chceš snad ze mě mít ženu v domácnosti?“ otázala jsem se. Myslela jsem, že žertuje, ale on to myslel smrtelně vážně.
Manžel rozhodl, že se do práce nevrátím
„Chci, a hlavně by to bylo nejlepší pro naše manželství. Máš na mě víc času. Takhle jsem si to vždycky přál,“ šokoval mě a odešel od stolu. Nevěřila jsem svým uším. Druhý den o tom ale mluvil znovu a tentokrát mi naznačil, co by provedl s mým studiem. Mně se to nelíbilo a hodně jsme se pohádali.
„Prosím tě, co by za to ženský daly? Každá by byla ráda, že může být doma. Já se tě neptám, už jsem to rozhodl!“ křikl na mě a bouchl pěstí do stolu. Jsem z toho teď vystresovaná. Potřebuji svou práci, doma bych se zbláznila, ale jemu asi dělá dobře, že mě má pod kontrolou.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.