Veronika našla svého vysněného prince, se kterým momentálně čeká prvorozeného syna. Když však došla řeč na svatbu, přítel se projevil tak, jak by od něj nečekala.
Dlouho jsem nemohla najít toho pravého, až se před třemi lety konečně zadařilo. Užíváme si spolu každou minutu, je pro mě tím nejlepším přítelem a jsem na náš vztah skutečně pyšná. Přesto je tu něco, co mě trápí, a já vlastně nevím, na kolik je to zásadní.
Přítel nepovažuje svatbu za důležitou
Za pár měsíců porodím Michalovi syna. Zdálo by se to jako pohádka. Jenže Michal si mě nechce vzít. Já pocházím z tradiční rodiny, kde je svatba považovaná za důležitou. Navíc ani nechci svatbu s mnoha hosty, která by stála statisíce. Stačil by mi obřad na radnici, jen my dva a svědci. Jde mi o ten status manželky a právní postavení rodiny.
"Budeme mít syna a když se ti něco stane, ani mi v nemocnici nic neřeknou!" vyčítala jsem Michalovi nedávno. "Ale prosím tě, nesmíš přemýšlet nad tím, že se mi něco stane, víš?" smál se mi. Už několikrát jsem se ho ptala, proč si mě nechce vzít. Vždy odvětí, že svatba je pro něj jen papír a není důležitá. Myslím, že za to může i jeho výchova. Tchyně s tchánem se nikdy nevzali a vždy říkali, že je důležitější láska, než aby vztah stvrdili na úřadě. Troufám si tvrdit, že v té době byli vcelku raritou.
Začínám uvažovat, že od něj odejdu
Já ale s jejich názorem nesouhlasím. Úplná rodina je pro mě ve chvíli, kdy jsou rodiče sezdaní. Nemyslím si, že by to byl zbytečný papír, zakládá to spoustu práv a povinností, které bych mezi námi chtěla. Nechci žít na hromádce jako nějací puberťáci. Je to však patová situace, protože jako žena Michala o ruku požádat nemůžu a on je vážně děsná pecka a k ničemu se nemá.
Přestávám doufat, že se někdy dočkám. A začínám uvažovat i nad tím, že pokud si mě nevezme, tak se synem odejdu. Pro mě je to důležité a pokud si mě nechce vzít, tak mě zřejmě ani dostatečně nemiluje.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.