Veronika neměla dobré zkušenosti s muži, několikrát se jí stalo, že ji partneři podváděli a od té doby jim přestala věřit. V novém vztahu se své žárlivosti nezbavila a podezřívala svého přítele každý den. Ten nakonec udělal přesně to, co očekávala. Přečtěte si její příběh.
Nikdy jsem neměla štěstí ve vztazích. Téměř ve všech případech to skončilo proto, že jsem přišla na nevěru. Chlapům jsem sice nedůvěřovala, ale sama jsem být nechtěla. Když jsem jednoho dne potkala Honzu, okamžitě se do mě zamiloval. Ale já si dávala na čas, abych se zase nespálila. Nakonec jsem se do něj také zamilovala. Jenže i když jsme byli šťastní, nemohla jsem se zbavit svého strachu, že mě brzy také podvede.
Už jsem to nevydržela
Nejdříve jsem se držela zpátky a nic jsem neříkala, ale když se jednoho dne zdržel v práci, bylo mi to jasné. Určitě byl u milenky. Jakmile přišel domů, začala jsem ho hned vyslýchat, ale přísahal, že nikde nebyl a já se uklidnila. Když šel jednou do hospody s přáteli, slíbil, že za dvě hodiny přijde, ale nepřišel. Na moje zprávy nereagoval a telefon mi nebral. Začala jsem vidět rudě a odjela jsem za ním, abych si ověřila, jestli tam skutečně je.
Vtrhla jsem dovnitř a u stolu jsem viděla jen jeho kamarády. Začala jsem okamžitě křičet: „Kde je Honza?!“ Kamarádi vyděšeně odpověděli, že je na záchodě. Aha! Běžela jsem na toalety a začala klepat na dveře: „Okamžitě vylezte ven!“ Honza se strašně lekl a říkal, co vyvádím, že tam je sám. Ale já čekala na chodbě, než vyleze. Opravdu přišel sám a strašně mi vynadal, že začínám být paranoidní. Telefon měl prý ztišený, aby ho nerušilo vyzvánění při hovoru.
Milena (28): Jsem pořád panna. Dlouho jsem čekala a teď se každý bojí (+AUDIO)
Scény byly na denním pořádku
Cítila jsem se jak pitomec. Jenže jsem to nedokázala ovládat. Honza se ke mně choval moc hezky a pro mě to bylo příliš dokonalé. Čekala jsem, že se brzy musí něco pokazit. Často jsem ho přepadla v práci, abych ho zkontrolovala a žárlila jsem na jeho kolegyně. Určitě se mu líbily a něco s nimi měl. Dokonce jsem ho poprosila, jestli by nechtěl změnit práci, ale řekl mi, že jsem šílená. Díky tomu všemu jsme se dost hádali a začalo to mezi námi být horší a horší.
Jedno odpoledne Honza přišel domů dřív a donesl mi kytku. Mluvil o tom, že už nechce, abych takhle žárlila, že mě pořád miluje a chce se usmířit. Jenže já mu nevěřila a myslela jsem, že přišel dřív a s kytkou jen proto, že mě právě podvedl a chtěl si to vyžehlit. A ztropila jsem asi největší scénu svého života.
Dohnala jsem ho k tomu
Honza se beze slov oblékl a šel ven. Přišel až ráno a já se chtěla omluvit a byla jsem připravená, že se tedy usmíříme. Ale Honza mi oznámil, že udělal to, z čeho jsem ho pořád podezřívala. Celou dobu mi byl prý věrný a musel snášet urážky a scény za něco, co se nestalo. Až se to stalo. „Máš, cos chtěla. Když chceš být na mě zlá, tak už máš konečně důvod,“ a odešel ven. Asi poprvé v životě jsem uznala, že jsem to přeháněla. Začala jsem docházet k psychologovi, aby mi pomohl mou žárlivost zvládat. S Honzou jsme zatím zůstali spolu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.