Veronika má momentálně velké trable se svou tchyní. Má to o to těžší, protože žijí společně ve dvougeneračním domě. S čím se nám šestatřicetiletá Veronika svěřila?
Jmenuji se Veronika a je mi 36 let. Jsem třináct let vdaná za Jakuba (38). Bydlíme společně v dvougeneračním domě s jeho rodiči. Sice máme každý vlastní vstup do domu, ale máme společnou zahradu. S rodiči manžela máme dobré vztahy, ale tchyně začala poslední dobou reagovat dost svérázně a mnohé se změnilo.
S tchyní se už neshodneme
Vdávala jsem se před třinácti lety a před pěti lety se nám narodil syn Tadeáš. Ano, musím přiznat. Dlouho jsem dávala přednost kariéře a s dítětem vyčkávala. Ale když se syn narodil, bylo to neuvěřitelné štěstí. Milovala jsem ho od prvního okamžiku. V době, kdy jsem otěhotněla, jsme se nastěhovali do domu, kde bydlí i rodiče manžela. Zpočátku jsme měli hezký vztah a dokázala jsem překousnout její temperament, ale nyní to vygradovalo tak, že to nechci jen v tichosti přecházet.
Pohár trpělivosti přetekl
S mými rodiči, a zvláště s mámou mám úžasný vztah. Mohu se jí s čímkoliv svěřit, a vždycky mě podrží a povzbudí. Proto se často potkáváme a pomáhá mi i s Tadeáškem. Za to tchyně mi hází klacky pod nohy a potřebuje se neustále hádat. Mě to neskutečně stresuje. Když jsem s mámou, počítá minuty, kdy dorazíme domů. Nemluvě o jejím citovém vydírání, kdy se ptá syna, kterou babičku má radši. To nesnáším, a když se ohradím, reaguje smíchem a udělá ze sebe opět střed pozornosti.
Poslední hádka vygradovala natolik, že když se mě manžel před tchyní zastal, řekla mu, že jsem husa a o Tadeáše se neumím postarat. Dokonce mi vyčetla, že Tadeáše proti ní navádím, což je absurdní. Teď zase hraje tu svou komedii, a dělá jakoby nic, ale ve mně to neskutečně vře.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.