Viola (27): Od patnácti let cítím, že mě někdo pořád sleduje. Až kartářka mi prozradilo, o koho se jedná

Těžko se mohu svěřit někomu z rodiny s tím, co mě trápí. Měli by mě za blázna. Můj problém spočívá v tom, že i když jsem sama, mám pocit, že za mnou pořád někdo stojí. Je to silné a intenzivní. Někdy se mi dokonce stane, že cítím, jak na mě ten člověk sahá, ale já ho nevidím.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (24): Děda mě po smrti prosil, ať ho nechám odejít. Pomohla nám až kartářka

Cítím přítomnost neviditelné osoby

Poprvé se mi to přihodilo, když mi bylo asi patnáct. Seděla jsem u sebe v pokoji. Rodiče nebyli doma. Přesto jsem cítila, jako by mi někdo stál za zády. Když jsem se otočila, nikdo tam samozřejmě nebyl. Nebyl to žádný průvan nebo něco podobného. Jasně a zřetelně jsem cítila přítomnost další osoby.

Tehdy jsem nevěděla, co si mám myslet. Za rok se to opakovalo. Poté se intervaly mezi jednotlivými epizodami zkracovaly. Nejprve jsem ten pocit měla jen ve chvíli, kdy jsem byla sama. Po čase se dostavoval, i když jsem byla v práci. Dospělo to do fáze, že ten někdo je se mnou pořád. V noci, když spím, ve vaně, když se koupu, či vedle mě sedí v autobuse.

Výjimečně se stává, že ho cítím i fyzicky. Je mi to krajně nepříjemné. Představte si, že na vás sahá někdo, koho nevidíte. Je to strašidelné a vážně mi to nahání strach. Nenápadně jsem se u mamky snažila najít podporu, ale marně. Označila mě přesně tak, jak jsem čekala. Za blázna.

Mohlo by Vás zajímat:

Růžena (56): Stále si vyčítám návštěvu u kartářky. Její děsivé proroctví se totiž naplnilo

Kartářka mi řekla, o koho jde

Nepřeji si nic jiného, než aby mě ten někdo nechal být. Dokonce jsem ho i začala prosit, aby odešel. Nic ale nepomáhá. Snažím se sama sebe přesvědčit, že se mi to jen zdá a že to přejde. Dělám, že se to neděje, ale nestačí to. Proto jsem přešla k jinému řešení. Usedla jsem k internetu a pátrala, co by to mohlo být.

Všechny ukazatele směřovaly k tomu, že bych měla zajít ke kartářce. Nikdy jsem na takové věci nevěřila. Nicméně zoufalá situace si žádá zoufalé činy. K jedné jsem se objednala a doufala, že by mi mohla říct, kdo se stal součástí mého života. Šok jsem zažila hned ve dveřích.

Sotva jsme se se ženou pozdravily, zeptala se: ,,Kdo je ten muž, co přišel s vámi?“ V tu chvíli mi došlo, že jsem na správném místě. ,,Proto jsem tady. Já totiž nevím, kdo to je,“ řekla jsem a usedla ke stolu. Žena vytáhla karty, ale ještě se chvíli na muže dívala. ,,Je s vámi už dlouho?“ tázala se a já jen kývla. ,,Tak se na to podíváme,“ odvětila a vyložila karty. ,,Souvisí to s vaším minulým životem,“ začala.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (48): Navštívila jsem věštkyni, protože mi v životě něco chybělo. Díky tomu jsem našla ztracenou lásku

Musím si s ním promluvit

,,Kdysi jste byli milenci. Vaše láska musela být tajná, protože byla zakázaná. Bohužel muž zemřel dřív než vy,“ prohlásila a mně ztuhla krev v žilách. ,,A co po mně chce?“ zajímala jsem se. ,,Chtěl vám něco říct, než zemřel, ale nestihl to. Dnes vás pronásleduje, aby dostal možnost s vámi promluvit, ale tím, že ho odháníte, se pořád vrací,“ vysvětlila mi.

,,Co mám teda dělat?“ chtěla jsem znát řešení. ,,Najděte si léčitele, který s vámi provede regresní terapii. To by mohlo pomoci. Moje práce tímto končí,“ řekla a já odešla. Moje další kroky povedou k léčiteli. Jak to dopadne, to se nechám překvapit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Roxana (25): Sousedka se přišla rozloučit během toho, co umírala. Její přítomnost ale stále cítíme

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.