Viola si vzala za muže velmi hodného muže, který má jednu vadu na kráse. Je velmi nešikovný. Na co dosud sáhl, to pokazil. Současně odmítal, aby to za něj udělal odborník. Neštěstí na sebe nenechalo dlouho čekat. Jednoho dne spadl ze žebříku a ošklivě se zranil. Viola neváhala a domů pozvala armádu řemeslníků. Jak to vzal její manžel?
To, že není můj manžel Michal moc šikovný na domácí práce, jsem si všimla hned, jakmile jsme spolu začali bydlet. Jeho maximum bylo vyměnit prasklou žárovku, jinak mu všechno trvalo velmi dlouho, nebo se u toho vždy zranil. Bohužel, nedokázal uznat, že na to nemá ruce. K nám domů nesměl žádný opravář.
Nešikovný, ale hrdý
Žijeme v domečku, který jsme si pořídili s tím, že ho můj manžel postupně opraví. Velmi dlouho jsem se snažila o to, abychom si pořídili dům, kde už nebude třeba cokoliv opravovat, ale Michal trval na svém. Nešlo o to, že by byl líný, ale nešikovný. Myslel si, že co nedokáže, to nastuduje podle nějakého videa.
Začalo to tím, že nám protékala vodní baterie v kuchyni. Byla třeba ji vyměnit. Zapomněl si vypnout vodu, takže když chtěl sundat baterii, kuchyň plavala skoro ve vodě. Pronesla jsem něco jako ,,nezavoláme si na to někoho?“ A byl oheň na střeše. Přece takovou banální věc zvládne. Jak se to vezme, v kuchyni tekla pouze studená voda.
Jednoho dne se rozhodl, že vymaluje stěny na schodišti. Byla to hotová kalamita. Barva byla úplně všude, jen na stěnách ne. Opět jsem mu nabídla, že seženu malíře. Jasně mi řekl: ,,Domů žádného rádoby opraváře nebo malíře nikdy nechci.“ Protékal nám záchod, pustil se do opravy. Museli jsme týden používat toaletu v mezipatře, protože to nedokázal dát dohromady.
Ošklivý pád změnil jeho pohled na věc
Nejhorší bylo, když ho napadlo, že je třeba natřít krovy zvenku baráku. On a práce ve výšce? Byla jsem celou dobu jako na trní. Musel vylézt na žebřík a postupně je všechny natřít. Měl víc barvy ve vlasech než na krovech. Když se chtěl nahnout kousek vedle, protože byl líný si posunout žebřík, uklouzla mu noha a spadl dolů. Křičel bolestí, že se nemůže hýbat. Naložila jsem ho do auta a odvezla do nemocnice. Měl naraženou kostrč a žebra a nakázali mu klid.
Využila jsem toho
Rozhodla jsem se tohoto neštěstí využít. Objednala jsem domů malíře, aby předělal schodiště. Současně chlapíka na krovy. Pak jsem domů pozvala instalatéra jak na toaletu, tak na tekoucí baterii. Nejdřív byl Michal naštvaný, ale když viděl, jak je krásně vymalováno nebo že teče v kuchyni i teplá voda, byl spokojený. Jsem ráda, že nakonec ustoupil, protože by to nemuselo dobře skončit.
Dnes už je v pořádku. Když se doma něco pokazí, do ničeho se nepouští. Jen si vždy za opraváře stoupne, divá se mu přes rameno a učí se. Všechno špatné je k něčemu dobré.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.