Když si Vítek začal s Natálii, ani v té nejhorší noční můře ho nenapadlo, jak jejich vztah skončí. Natálka byla po všech stránkách téměř dokonalá a on se s ní cítil šťastný. Až do dne, kdy mu oznámila, že je těhotná a odchází.
Před pár lety jsem začal pociťovat, že už jsem připravený na založení rodiny. Bohužel mi k tomu stále chyběla ta pravá.
Mámě na Natálce něco nesedělo
Neztrácel jsem naději a věřil jsem, že ji jednoho dne najdu. Stalo se tak zhruba před dvěma roky na jedné grilovací party. Sešla se tam banda fajn lidí a já jsem se zakoukal do Natálie (34). Nejenomže byla velmi krásná, ale i chytrá. Celý večer jsme strávili spolu.
Náklonnost byla vzájemná. Nemám ve zvyku se do vztahu vrhat po hlavě. S ní to ale nešlo brzdit. Byla po všech stránkách dokonalá. Uměla vařit, byla pořádkumilovná a v posteli? To byla hotová slast. Několikrát jsem si sám pro sebe říkal, že se čekání na tu pravou vyplatilo. Moje matka byla na Natálku velmi zvědavá, takže jsem ji jako jednu z mála svých lásek představil rodičům.
Mámě se na ní něco nezdálo. Po naší návštěvě mi řekla: „Já ti nevím, něco mi na ní nesedí. Měj se na pozoru.“ Kdyby mi to řekl kdokoliv jiný, neřešil bych to. Jenže matka měla skvělý čuch na lidi. Její radu jsem si uložil do paměti a dál jsem si užíval s Natálkou.
Měla mě jen na to, abych jí udělal dítě
Po čase mi začalo být divné, že jsme se nikdy nehádali. Když už to náhodou k nějaké konfrontaci směřovalo, Naty se to rychle snažila ukočírovat. Někdy dokonce i nesmyslně svalila vinu na sebe, jen abychom se nepoštěkali. Začínalo mi to vadit. Několikrát jsem hádku vyvolal i schválně, abych zkusil, co v ní je. Nikdy se nechytla. Raději se omluvila předem.
Začali jsme otvírat téma dětí. Potřebovala vědět, kdy je plánuji. Přiznal jsem, že děti určitě chci, ale ještě bych chvíli počkal. Nijak to nekomentovala. Netušil jsem, že vysadila antikoncepci a bez mého vědomí se mnou nechala oplodnit. Když mi přišla jednoho krásného dne říct, že je těhotná, byl jsem překvapený.
Ale nakonec jsem se s tím smířil. Děti jsem si přál. A jestli budou teď nebo za rok, už nehrálo roli. Dal jsem jí jasně najevo, že se těším. Reagovala ale jinak, než bych čekal: „Teď už mám, co jsem chtěla. Tebe nepotřebuji, takže se odstěhuji.“ Lapal jsem po dechu. „Jak to jako myslíš, že mě nepotřebuješ?“ vytřeštil jsem oči. „Snad si nemyslíš, že tě miluju nebo něco takového? Potřebovala jsem jen někoho, kdo mi udělá dítě,“ pokrčila rameny.
Chce, abych ji nechal na pokoji
Myslel jsem si, že po roce vztahu už mě jen tak něco nepřekvapí, ale mýlil jsem se. Doufal jsem, že je to jen nějaký trapný vtip. Bohužel to myslela smrtelně vážně. Během smršti mých otázek si házela věci do tašky. „Přece jsi nemohla celý rok předstírat, že mě máš ráda, to mi neříkej,“ spílala jsem jí zoufale. „Abych byla upřímná, jsi mi odporný. Každý den jsem se musela přemáhat. Jedno se ti ale musí nechat, jsi plodný samec,“ zpražila mě.
Tak skončil můj vztah se ženou, o které jsem byl přesvědčený, že je ta pravá. Vše do sebe začalo zapadat. Celou dobu se přetvařovala. Šlo jí jen o to, abych jí udělal dítě. Natálie po mně nic nechce. Ani peníze, ani podporu. Jediné, o co mě požádala, je, abych ji i dítě nechal na pokoji. Ale copak mohu? Narodí se mi potomek a já mám dělat, že se nic neděje?
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.