Žaneta řeší se svojí dcerou nepříjemnou záležitost. Šarlota se chce s přítelem odstěhovat do vlastního. Žaneta si ale nemyslí, že to je nejlepší nápad, a bojí se dceru pustit.
Přijde mi to jako včera, co jsem v porodnici poprvé spatřila svoji malou holčičku. Teď už je velká, Šarlota letos oslavila devatenácté narozeniny, a mně k nim připravila velmi nemilý dárek.
Řekla nám, že se chce odstěhovat
Šarlota se svým přítelem nechodí nijak dlouho. Znají se teprve půl roku. O to větší šok pro mě byl, když mi řekla, že spolu plánují bydlet. Bylo to zrovna na její narozeninové oslavě. Moje dcerka je chytrá a věděla, kdy na mě takovou zprávu vytáhnout. Byla si jistá, že na její narozeniny jí nic nezakážu, a také věděla, že nebudu mít chuť dělat jí scénu před ostatními lidmi.
„Mami, teď mám pro tebe překvapení já. Rozhodli jsme se s Markem, že se spolu sestěhujeme. Budeme si hledat pronájem a rádi bychom spolu v létě začali bydlet,“ řekla mi bez okolků. Musela jsem tuhle zprávu chvíli rozdýchat a jak správně uhodla, nic jsem jí nepovolila ani nezakázala. Nechtěla jsem ostatním udělat radost tím, že se pohádáme. „Víš, drahoušku, teď není úplně vhodná doba tohle řešit. Nechtěla by sis o tom popovídat později?“ odpověděla jsem jí.
Nedokážu jí to zakázat
Z prekérní situace na oslavě jsem vybruslila, ale teď musím vymyslet, jak dceři nějak šetrně oznámit, že jí to nedovolím. Chápu, že je plnoletá, a že jí nemám právo nadále mluvit do života, ale mám o ni strach. Svého přítele zná příliš krátce na to, aby se spolu sestěhovali.
Také si nejsem úplně jistá, jak to bude fungovat. Nemáme peníze na to, abychom jí mohli platit nájem. Pokud by chtěla samostatně bydlet, musela by si najít práci. To však pro ni může být problém, čeká ji ještě jeden rok studia. Příští rok by měla maturovat a úplně si nedokážu představit, jak by to fungovalo, kdyby chodila do práce a na učení se vykašlala. U mě by tento přístup rozhodně neprošel. Dokončení studia musí být vždy na prvním místě.
Nejraději bych jí toto dobrodružství zakázala, aspoň do doby, než by odmaturovala. Bohužel, jak Šarlotu znám, je dost tvrdohlavá a urážlivá. Pokud si něco usmyslí, jde do toho po hlavě a bez rozmyslu. Nevím, jak ji přivést k rozumu, že společné bydlení je zatím špatný nápad. Nechci být pořád ta zlá, která všechno zakazuje, ale někdy prostě nemám jinou možnost.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.