Žanetu ze dne na den opustil manžel. S rozvodem nepočítala, takže jím byla dost zaskočená. Štěstím bylo, že s ní bydlel už dospělý syn Vítek, který k nim domů začal vodit svého kamaráda Honzu.
Rozpad manželství přišel tak náhle, že jsem proti němu nic nezmohla. Jarek mi prostě jednoho dne oznámil, že odchází. Našel si o polovinu mladší ženu, se kterou chce žít. I kdybych se pokusila manželství zachránit, nešlo to. Nedal mi na to prostor ani čas.
Po rozvodu jsem zůstala sama se synem
Říká se, že žena pozná, když má partner milenku. Já netušila vůbec nic. Nevšimla jsem si manželových pozdních příchodů. Toho, že se mnou vlastně nechce spát. Častých a trapných výmluv, proč se mnou nemůže jet o víkendu na chatu. Jednou jsem přišla domů a Jarek seděl u stolu. Vyzval mě, abych se posadila.
Položil přede mě rozvodové papíry a požádal mě, abych nedělala problémy. Myslel jen na sebe a svoje štěstí. Nepřemýšlel nad tím, co rozvod udělá se mnou. Přeci jen, byli jsme manželé déle než dvacet let. On během jediné chvíle všechno zničil. Jediným štěstím bylo, že nás syn už byl dospělý. Studoval druhým rokem vysokou školu.
Proto ještě pořád bydlel doma. Nezůstala jsem tedy po rozvodu úplně sama. Vítek měl sice svůj život, ale každý večer se vracel domů. Měla jsem alespoň pro koho vařit a s kým si popovídat. I on se na otce zlobil, protože se od rozvodu přestali stýkat. Jako by syna nikdy neměl. Museli jsme to společně zvládnout.
Často k nám vodil svého kamaráda
Vítek si na škole našel pár nových přátel. Nejčastěji k nám přiváděl Honzu. Byl stejně starý jako on. Už od pohledu to byl hodný kluk. Pomáhal Vítkovi se školou, chodili spolu na pivo. Někdy u nás přespal a já hned měla společnost. S Honzou jsem si rozuměla. Na svůj věk byl moudrý a sečtělý. Občas jsme si udělali všichni tři hezký večer. Otevřeli víno a podívali se na film.
Právě díky tomu jsem svoji samotu snášela lépe. Nepřišla jsem si tak zbytečná a k ničemu. Kluci na mě byli hodní. Půl roku po rozvodu se zničehonic ozval synovi Jarek. Pozval ho na dovolenou k moři. I když Vítek nechtěl, nakonec jel, protože o otce nechtěl přijít. Mě čekal týden samoty. Už druhý večer u nás ale někdo zaťukal.
Byl to Honza. ,,Ahoj, Vítek je přece u moře, co potřebuješ?“ zeptala jsem se mile. Vzhledem k tomu, že jsme se už nějaký pátek znali, pozvala jsem ho dál. Dali jsme si kávu a dvě hodiny si jen povídali. Ani jsem se nepozastavila nad tím, proč vlastně přišel. Ten večer mi ale došlo, jak skvěle se v jeho přítomnosti cítím.
Vyznal mi lásku a já ho neodbyla
Druhý večer přišel znovu. Tentokrát s láhví vína a kytkou. V rozpacích jsem ho pustila dál. Měl podivný výraz v očích. Nervozita ho zcela ochromila. Pak se ke mně otočil a spustil: ,,Já už to déle nevydržím. Zamiloval jsem se do tebe. Vím, že to zní šíleně, protože jsem o tolik mladší. Jenže srdce má jasno. Chci být s tebou.“
Místo toho, abych vzala rozum do hrsti a vyhnala ho s tím, ať si najde stejně starou dívku, jsem ho políbila. V posteli jsme hned neskončili, o to mezi námi nejde. I když té sexuální energie je mezi námi také dost. Než se vrátil Vítek od moře, vídali jsme se každý den. Došlo na pár intimností, ale nic velkého. Nerada bych Vítkovi ublížila, ale sama mám pocit, že Honzu miluji.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.