Zbyšek vyrůstal pouze s matkou, která se na něj nezdravě upnula. V životě svého syna nesnese jinou ženu. Už se jí dokonce podařilo rozvrátit jedno Zbyškovo manželství. Nyní žijí spolu, ale Zbyšek je nešťastný, protože mu vlastní máma šlape po štěstí.
Matka už mi stihla rozvrátit jedno manželství. Je na mně závislá. Jakmile si najdu ženu, jde jí po krku. Pošlapala mi tolik vztahů, že už to ani nepočítám. Teď jde do tuhého, bojím se, že právě kvůli mámě zůstanu sám. Nebo v horším případě s ní...
Máma se na mě příliš upnula
Matčina závislost na mně pravděpodobně vychází z toho, že táta odešel za jinou ženou, když mi byly tři roky. A máma kvůli tomu zanevřela na lásku. Už si k sobě nikdy žádného muže nenašla. Mužem jejího života jsem se stal já. Na to jsem ale přicházel postupně. Dokud jsem byl malý nebo v pubertě, její přehnanou starost jsem vnímal jako projev mateřské lásky.
Pamatuji si, jak jsem si v sedmnácti přivedl domů holku. Máma ji tak podusila, že z bytu utekla. Následně se mi vyhýbala, jak to jen šlo. Bůh ví, co jí máma tehdy vlastně řekla. A tak to bylo vlastně s každou další dívkou, která mi vstoupila do života.
Když mi bylo dvacet tři, zamiloval jsem se do Mirky. Byla to láska na první pohled. Po roce jsme se rozhodli, že spolu budeme bydlet. To znamenalo, že jsem se musel odstěhovat od matky. Ta to nesla velmi těžce. Brečela, pak nadávala, vydírala a já nevím co všechno. Já se tehdy nedal a prostě jsem se odstěhoval.
Máma mě chtěla jen pro sebe
Náš vztah se po čase narovnal. Ale jenom trochu. Máma mě pořád pronásledovala, volala mi několikrát denně, jezdila za mnou do práce. Po čase nás začala neplánovaně navštěvovat i doma. To Mirka snášela jen těžko, protože se do ní máma v jednom kuse navážela. Kritizovala, jak vede domácnost, čím se živí i její vzhled.
Mirka se dlouho držela. Dokonce mi na žádost o ruku odpověděla ano. To měla máma málem infarkt. Dělala všechno pro to, abychom se nevzali. Ale nedokázala tomu zabránit. My se měli rádi a do svatby jsme si mluvit nenechali. Jenže právě po ní začal vyloženě teror. Máma to vzala z jiného konce. Pořád si mě k sobě volala.
Jednou kvůli rozbité pračce, jindy se jí ucpal dřez. Někdy jenom proto, že jí bylo smutno a nechtěla být sama. Mirka mě několikrát upozorňovala na to, o co se matka snaží. Já jí ale nedokázal říct ne a vždycky jsem za ní přispěchal. Máma zjistila, že to funguje, a tak šla ještě dál. Vymýšlela si nemoci, které mě děsily. Tak mě zmátla, že jsem se k ní nastěhoval, abych jí mohl pomáhat.
Bojím se, že zůstanu sám
Mirka to neunesla a po čase požádala o rozvod. Když se tak stalo, máma se zázračně uzdravila. A mně se rozsvítilo. Jenže už bylo pozdě. Mirka se vrátit nechtěla a já zase bydlel s matkou. Takhle už to je pět let. Máma si myslí, že je mi patnáct a pořád se o mě stará. Vynucuje si, že mi musí vařit, prát a také mě vyzvedává z práce.
Kolegové se mi směji, ženy přede mnou utíkají. Bydlíme na menším městě, kde se všichni vesměs znají. Mám pověst mamánka, který si sám neutře ani zadek. Málokoho zajímá, jak to ve skutečnosti je. Máma je pijavice, která trpí opičí láskou. Kdykoliv si nějakou ženu najdu, máma jí jde po krku. A nakonec ji stejně ode mě odžene. Bojím se, že kvůli mámě zůstanu sám.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.