Zdeňka žije s Ondrou, který je o dvacet let starší. I přesto je hodně věcí, které je spojují. Teď je ale možná jedna rozdělí. Ondra by si přál dítě. Zdeňka jeho nadšení nesdílí, protože má v životě plány, které se s mateřstvím příliš neslučují.
Už dva roky chodím s o dvacet let starším mužem. Ondřej (42) je skvělý chlap, který má ve svém životě pořádek. Vím, že mě s ním čeká skvělý život, ale jednoho se teď bojím. Vyslovil se, že by chtěl dítě. Svádí to na svůj věk a má strach, že je to poslední šance. Jde o to, že já se na zakládání rodiny ještě necítím.
Chodím se starším mužem
Ondřej je už jednou rozvedený, bezdětný chlap. Miluji ho. Dalo by se říct, že jsem díky němu dospěla o něco dřív a začala brát život vážně. Za ty dva roky, co jsme spolu, jsem se od něj hodně naučila. Už jsme společně stihli procestovat půlku světa. Mám se s ním jako v bavlnce. Ondra je sečtělý, doma se vším pomáhá a je na něj spolehnutí.
Je to ideální muž a já jsem si toho plně vědoma. Trápí mě jen jedna věc. Mám své plány. Jsem o dost mladší než Ondra, takže jsou věci, které chci dokázat. Určitě chci dál svobodně cestovat, pracovat na své kariéře, možná i studovat.
Jenže Ondřej teď přišel s něčím, co mi nedá spát. To, že náš vztah bere vážně, dává najevo dnes a denně. Vzal si hypotéku na byt, který jsme si vybrali společně. Podrobil ho částečné rekonstrukci, aby naše hnízdo lásky bylo dokonalé. A právě během úprav se v jeho hlavě zrodil nápad, který se mi ani trochu nelíbí.
Přítel chce zakládat rodinu
V bytě je jeden pokoj navíc a Ondra už přesně ví, co s ním uděláme. „Tady by mohl být dětský pokoj, co myslíš?" nadhodil nedávno. „Nooo, v nějaké hodně vzdálené budoucnosti asi ano. Teď bych z toho udělala pokoj pro hosty," uklidnila jsem ho a nemínila se o tom dál bavit. Ondra však u tématu zůstal. „Už dlouho se tě chci na něco zeptat," nedal se odbýt.
„Co bys řekla tomu, kdybychom se začali pokoušet o miminko?" pronesl a já zalapala po dechu. „Teď? Není na to ještě brzy?" vyjekla jsem. „Mně je přes čtyřicet, mám nejvyšší čas," reagoval rychle. „Já ti nevím, Ondro, mám plány, které mi dítě zkříží," oponovala jsem. Ondra smutně sklopil hlavu a odešel.
A já mám o čem přemýšlet. Jasně, dítě bych si přála. Ale třeba tak za pět let. Ne teď, když začínám žít vlastní život. Mám práci, sny a nechci se jich vzdát. Současně se ale bojím toho, že by mě kvůli tomu mohl Ondra opustit. Možná mu v tuhle chvíli křivdím, ale pokud chce dítě, a já ne, jak to může skončit?
Já se na dítě ještě necítím
Věřím, že kdyby byl starý jako já, viděl by to stejně. Ondra však už má něco odžito, co si chtěl v životě dokázat, to už má za sebou. Jeho posledním velikým snem je mít dítě. A na mně teď je, jak se k tomu postavím. Ondra nabízí, že klidně půjde na mateřskou dovolenou, abych mohla dál fungovat.
A já nevím, jestli je to tak správně. Máma má být doma s dítětem, ne chlap. Absolutně nevím, co mám dělat. Odložit dítě na dobu neurčitou? Vyjít Ondrovi vstříc a doufat, že to nějak zvládneme a já o svoje plány a sny nepřijdu? Jakékoliv rozhodnutí totiž ovlivní celý můj život.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.