Zuzka ze Sandrou byly letité kamarádky. Když Sandře krachlo manželství, byla to Zuzka, kdo ji držel nad vodou. Jakmile se z toho kamarádka oklepala, začala si dělat zálusk na Zuzčina manžela.
To, že někoho znáte dvacet let, ještě neznamená, že vám nemůže ublížit. Já pocítila pachuť lidské závisti od své nejlepší kamarádky. Přitom byly časy, kdy jsem ji tahala ze dna.
Se vším jsme si pomáhaly
Sandra je moje letitá kamarádka. Jsme spolužačky ze střední školy, kde jsme byly součástí party čtyř holek. Po maturitě se dvě kamarádky odstěhovaly a my zbyly se Sandrou samy. Každá si žila svůj život, ale čas od času jsme se scházely. Jednou ročně přijely i zbylé dvě kamarádky a vydaly jsme se do víru města na pořádnou pařbu.
Vždycky jsme měly jedna druhou. Sandra se vdala jako první. Vzala si šarmantního muže, o dva roky později se jim narodily dvě děti. Zdála se být šťastná a spokojená. Když se i mně s Tomášem narodily děti, vztah se Sandrou nabral na obrátkách. Spojily nás právě naše ratolesti a hodně času jsme trávily společně. Ona o svém muži mluvila vždycky s úctou a pokorou.
Náš vztah se stále upevňoval. Pomáhaly jsme si s dětmi. Jak co se týkalo vyzvedávání ze školek, tak občasného hlídání. Uměly jsme spolu zajít i jen tak na skleničku a pokecat. Takové kamarádství se mi velmi zamlouvalo. Po nástupu dětí do škol se nic nezměnilo. Přihlásily jsme je i do stejných kroužků a naše spolupráce pokračovala.
Kamarádce se rozpadalo manželství
Děti se dostávaly do puberty a my s Tomášem jsme měli co dělat, abychom to ustáli. Sandra začala mluvit o třetím dítěti. Z toho se mi protočily panenky. ,,Dej pokoj. Buď ráda, že už jsou děti velké a samostatné,“ vtipkovala jsem. Sandra se rozpovídala. ,,My máme doma s Richardem menší krizi. Dítě by to mohlo spravit,“ přiznala se.
,,Tak to jsem netušila. Jen pozor, dítě dokáže vztah i zničit,“ pronesla jsem. Nešlo si nevšimnout, jak se Sandra mění. Z vysmáté pohodové maminky se stávalo klubíčko neštěstí. Nechtěla jsem příliš vyzvídat, ale bylo vidět, že se něco děje. Odpověď jsem dostala jednou na ulici. Zahlédla jsem jejího muže v obětí jiné ženy.
,,A sakra, to bude ta krize, o které Sandra mluvila,“ špitla jsem. Nevěděla jsem, zda ví, že má muž milenku. Při sedánku, který nás za pár dní čekal, jsem začala do Sandry trochu šťourat. ,,Už je to doma lepší?“ zeptala jsem se. Sandra se na mě mlčky dívala. Pak se jí zalily oči slzami a spustila. ,,Richard má jinou! Skoro o patnáct let mladší, chápeš to?“ brečela.
Sotva se oklepala, začala mi svádět muže
Vyklopila mi celý příběh. Krize trvá už rok a půl. Dávala mu šanci, aby vztah ukončil, což neudělal. Naopak požádal o rozvod. Vzala jsem Sandru pod svá křídla a pomohla jí se z toho dostat. Můj známý je právník, a tak jsem jí ho za pár korun dohodila. Denně jsem jí volala, zda něco nepotřebuje.
Půl roku jsem ji zvala k nám domů a na společné výlety. Bylo to vyčerpávající, ale zdálo se, že se z toho oklepala. Jako projev vděku mi začala flirtovat s manželem. Chodila k nám spoře oděna, a nejlépe v čase, kdy jsem nebyla doma. Čekala na něj před prací, posílala mu nahé fotky.
I když jí manžel vyzval, aby toho nechala, nedala si říct. Když jsem jí našla u sebe doma, jak se před mužem svléká, letěla jak namydlený blesk. Tomu se říká vděk, panečku.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.